Geo Warfare - jen vyvolení zůstanou

Real-timová strategie s povedeným a trošku bláznivým 3D zpracováním, ve které sice nebudete těžit suroviny a stavět budovy, ale válčení si v několika herních módech užijete do sytosti.

Rodištěm dnešní hry je americká univerzita Digipen v Redmondu a na svědomí ji opět mají zdejší studenti. Ani dnes nepůjde o žádnou opelichanou předělávku, ale originálně navrženou realtimovou strategii s některými netradičními prvky a tak trochu bláznivým vizuálním zpracováním. Pokud se vám zalesklo v oku u termínu real-timová strategie, musím vás trochu usadit, protože nejde o komplexní hru ve stylu komerčních strategií, ale jen o jakousi okleštěnou variantu. Zcela zde chybí surovinová základna a ekonomika, nenajdeme zde ani budovy. Vše je podřízeno akční části, na počátku si sestavíte vhodnou armádu, vyberete herní mód a vyrazíte do bitvy. 

Úmyslně jsem se nezmiňoval, do jakého období je prostředí zasazeno, protože to vlastně určit nejde. Všechny bojové jednotky jsou seskládány z velmi jednoduchých geometrických tvarů. Celkem je zde pět unikátních typů s krkolomnými názvy Smashtor, Trajectagon, Dedagon, Triangoloid a Artellirator. Za nimi se skrývá třeba silná demoliční kostka, jež je uzpůsobena pro boj zblízka, rychle se pohybující model atomu, či dalekonosný střelec podobný šibenici. Všechny jednotky jsou legračně animované a vzhledem k tomu,že zde může bojovat až sedm soupeřů se stočlennými armádami, dochází často k bitvám, za něž by se nemusela stydět ani Středozemě. A pohled na neustálé popichování, poskakování, přesouvání a šrumot kostiček je dokonce zábavnější, než tisíc naklonovaných skřetů.

Geo Warfare obsahuje boj proti počítačové AI (zde však uvedenou ne jako skirmish, ale singleplayer) a multiplayer (který jsem však netestoval, protože mě přepadla chybová hláška). Nejprve si musíte nastavit parametry bitvy, zvolit počet soupeřů, jedno z pěti prostředí, počet jednotek, čas, herní mód atd. Poté si uzpůsobíte armádu a určíte zastoupení jednotlivých jednotek. Nastavení je zde sice poměrně dost, ale i tak chybí (nebo nebyly dotaženy do konce) některé možnosti. Nastavení barvy jednotek je sice serepetička, ale třeba delší časový limit (lze nastavit maximálně deset minut) nebo různé velikosti armád jednotlivých soupeřů a jejich složení by jistě nabídly řadu dalších strategickým možností. Obzvláště zmiňovaný čas je dost přísný, vezmeme-li v potaz, že se třeba armády musí stěhovat na velké vzdálenosti. Herní módy jsou rozmanité a většina z nich je variací na známý capture the flag, ale nechybí ani prostý deathmatch.

Hra má jednoduché ovládání, detailně zpracované 3D prostředí, přibližovatelnou kameru a přehledný interface. Muškou na kráse je zmatená minimapka, která je prakticky nepoužitelná a nekoresponduje se situací na bojišti. Umělá inteligence počítače je trochu schizofrenní, dokáže vás překvapit tím, že rozdělí armádu, vytvoří zálohy nebo si počká, až se oslabíte řežbou s jiným soupeřem, jindy se zase chová zmateně, při přesunu se třeba část armády odtrhne a je snadno rozprášena.

Geo Warfare je strategie s výbornou grafikou, která je i přes značné zjednodušení v herním systému velmi zábavná. Škoda jen, že autoři nevyslyšeli přímo se nabízejících rozšíření a ještě více nezapracovali na množství jednotek a nastavení vlastních bitev. Proto se mi hra jevila spíše jako lákavé demo, než plnohodnotné a po všech stránkách dotažené dílo. Ovšem za vyzkoušení stojí. To každopádně.