Žila byla kdysi jedna zlatá harfa, která byla pro celý svět opravdu důležitá. Možná také proto se o ní mluvilo jako o neukradnutelné, neboť v rukou cizího by mohla způsobit velké problémy. Také v této pohádce ale existují bytosti, které nedbají bezpečnostních překážek a hravě je překonají. To udělal také úhlavní nepřátel v Gravity the early years a harfu jednoduše ukradl. Připsal si tím nesmrtelnost, což není vůbec zanedbatelné. A tak jí začíná využívat a v okolí páchat neplechy.
Intro je poměrně dlouhé a skupinka obyvatel tohoto zvláštního světa se schází okolo podivného kráteru. Všichni jsou kulatí, tedy stejně tvarovaní ale jinak zabarvení. Autor jim dokonce přiřadil i jména a staví na nich několik vtipů, což ale moc 
nedopadá na úrodnou půdu, neboť rozeznat je a zapamatovat si to je prakticky nemožné. Poté je ještě unesen král a vy se společně s kamarády vrháte do podivné časové díry, která by vás správně měla odvést až ke králi a všechny tyto problémy zažehnat.
Hratelnost je klasická arkáda, jen s upraveným a ztíženým způsobem vyskakování. Místo abyste se do vzduchu vznesli tlačítkem pro výskok, můžete se tam ocitnout tak akorát tím, že přetočíte gravitaci. K tomu je určen mezerník a ve chvíli, kdy ho stihnete, hlavní hrdina začne být přitahován k druhé straně obrazovky. A tady už přichází první problémy. Samozřejmě že ve chvíli, kdy tento způsob pohybu trénujete, budete mít na druhé straně pevnou zem. Jinak tam ale většinou nebude a pokud vyletíte až na okraj obrazovky, jednoduše zmizíte a budete muset level restartovat. Cestou se tedy zdá 
být opakované přetočení, kdy zhruba uprostřed obrazovky mezerník stisknete opět a hlavní hrdina se zase poslušně vrátí na zem. To sice zní docela jednoduše v praxi se vám ale nespočetněkrát stane že prostě „vyletíte“ než tomu přijdete na kloub a vlastně ještě mnohokrát i poté.
To je první hlavní problém hry a sice že je jí navržený princip ovládání příliš složitý a iritující. Například zabíjet protivníky budete skákáním na jejich hlavu, což je ale ztíženo tím, že nemůžete vyskočit, ale musíte přetočit gravitaci a ještě se trefit, vzhledem k tomu, že jsou velmi drobní. Dále bych hře vytkla příliš rozvleklou úvodní část. Poslouchat příběh bez možnosti ho rychleji přeskočit po celé dva levely je opravdu trochu moc a některé rozhovory byly zcela zbytečné.
Díky těmto dvou zdánlivým detailům ale Gravity the early years ztrácí velkou část plusových bodů a stává se tak maximálně lehce nadprůměrnou záležitostí, která když už nic, disponuje alespoň velmi pěknou grafikou.
