Hairy Harry – zábavný beachvolejbal

Dnes máme tu čest z dalším z novodobých nástupců klasického Arcade Volleyballu. Utkávají se v něm vlasatý Harry a jeho plešatý oponent – a technicky jde o výtečně provedenou sportovní arkádu, jež dovede zabavit na dlouhou dobu.

Některé na první pohled nenápadné tituly si dokázaly shodou šťastných náhod získat takovou popularitu, že jsou dnes kopírovány a obdivovány, přestože třeba ve své době k nejobletovanějším nepatřily. To je přesně příklad osmibitové sportovní arkády Arcade Volleyball. Dva panáčci s přerostlými hlavami se v ní snažili odplácnout v uzavřené místnosti na tři pokusy míč na stranu protivníka a získat bod dle klasických volejbalových pravidel z doby, kdy se ještě hrálo na ztráty a do patnácti. Ve volně šířitelné oblasti tento princip ve druhé polovině devadesátých let minulého století obnovila německá freewarovka Blobby Volley – a díky své nulové ceně, pěkné grafice a chytlavé hratelnosti (oproti svému posvátnému vzoru umožnila i výskoky nad síť a smečování, což ji učinilo akčnější a ještě zábavnější) se rozšířila do všech koutů světa.

Dalších méně významných klonů pak vznikla celá řada. Některé z nich byly ve Flashi s nevábnou grafikou, jiné ale zaujaly – kupříkladu (byť taktéž Flashový) Boom Boom Volleyball od Miniclipu přišel s principem vybuchující bomby a destruktivní potenciál spolu s odhalenými vnady dvou krásných kreslených děvčat udělal své. Dnes recenzovaný Hairy Harry zas až tak originální není, ve skutečnosti se jedná o značně konzervativní klon Blobby Volley, potažmo Arcade Volleyballu samotného, nicméně díky svému vynikajícímu technickému provedení si může právem činit nárok na vrchní pozici na pomyslné kvalitativní pyramidě.

Jako ve všech podobných hrách se utkává dvojice soupeřů – vlasatý Harry a jeho protějšek, jemuž naopak kštice na hlavě rozhodně nepřebývá. Každého z nich může buď ovládat lidských hráč, nebo počítač, přitom je možné hrát nejen na jedné obrazovce, tísníce se u klávesnice, ale též po síti s podobně postiženými sportovci. Na vybranou je ze tří úrovní obtížnosti, tady lze ale spatřovat mírný nedostatek. Easy je určena lidem, kteří nikdy žádnou podobnou hru nehráli a přesto chtějí počítač jasným rozdílem porazit. Normal stále pro jen trochu kvalitnějšího hráče není výzvou a porazit nejvyšší úroveň Hairy se autorovi recenze podařilo na druhý pokus, přičemž ten třetí už znamenal kanára na kontě beznadějné AI. Pro singleplayer zkrátka Hairy Harry není určen ani náhodou.

Co příjemně potěší je úroveň vizuálního zpracování. Samy postavičky jsou hezky nakresleny, stejně tak jejich okolí (byť by hře rozhodně pomohl větší počet prostředí, to jedno se brzy okouká). Příjemná je pak přítomnost několika málo animací, jež hru oživují – Harrymu povlávají vlasy směrem odpovídajícím jeho pohybu, míč letí buď přímo, nebo se různě točí. Zároveň jsou odrazy a fyzikální vlastnosti míče samotného zpracovány o trochu realističtěji, než bývá zvykem, byť se stále oproti volejbalovému chová jako nafukovací papírák.

Jak už tomu u podobných titulů bývá, těžiště zábavy Hairy Harryho spočívá především v multiplayeru. Každopádně se ale jedná o velice pěknou variaci na téma Arcade Volleyballu a rozhodně kvalitní konkurenci doposud kralujícímu Blobby Volley a Boom Boom Volleyballu.