Halo Zero - Halo v arkádové verzi

Legendární konzolá střílečka Halo se představuje ve své freewarové fanouškovské variantě. Stejně jako v Codename: Gordon, i tentokrát jde o 2D arkádu.

Je jen velmi málo původně konzolových her, jež si vydobyly takovou slávu, že si PC fanoušci doslova vydupali konverzi na svou platformu. Halo se to povedlo a nyní se přiřadilo také do klubu stříleček, které mají svou freewarovou minihru. Tu má tentokrát na svědomí jeden fanoušek z francouzské komunity, ale nebojte, hra na vás může mluvit i anglicky. Je to zvláštní, ale stejně jako třeba v případě Codename: Gordon jde i nyní o 2D akční hopsačku, velmi podobnou třeba legendárnímu Abuse. 

Halo Zero kopíruje příběh prvního dílu a v roli neohroženého mariňáka v něm budete bojovat proti emzáckých návštěvníkům. Možná vás potěší, že je vám dokonce přidělen doprovod, ovšem vašeho společníka budete chtít záhy spíše umlátit. Ne že by se vyhýbal boji, ale kvůli své neschopnosti skákat či překonávat překážky se vaše cesty brzy rozdělí a on začne tvrdnout na halozeromístě. Level tak dokončíte sami a hezky dorasovaní, aby vám na začátku dalšího vždy přednesl úkoly a zase v průběhu mise někde zamrzl.

Vaše pustošivé choutky splní široký arzenál zbraní a granátů. Pohyb postavy ovládáte na klávesnici a myší zaměřujete a střílíte. I když jsou tyto systémy odděleny, bohužel nemáte možnost se s postavou rozhlížet, vašemu zraku zůstává skryto, co se na vás chystá na spodní plošince, kam musíte seskočit. A jak asi tušíte, obvykle tam nečeká nic příjemného a kdybyste měli možnost se tam podívat, tak tam nejprve pošlete na uvítanou nějaký ten granát. To však není jediná podivnost, na kterou narazíte. Design jednotlivých úrovní je poněkud amatérský, díky špatně dimenzovanému zásobování municí vám velmi rychle dojde a vy tak zprvu poskakujete, nestřílíte a necháváte akci na svém společníkovi, abyste si pár střel ušetřili. Ale přitom to není způsobeno vysokou obtížností. Mnohdy jsem tak od prostřed levelu byl nucen jen utíkat a doufat, že se kolem tupých nepřátel proskáču až nakonec. A od podobné hry asi člověk čeká i nějakou tu vlastní iniciativu. Rozmanitost nepřátel není příliš vysoká, ale to vám nahradí samotné úkoly a prostředí. Zde je i několik povedených nápadů, třeba zamlžené oblasti v lese, likvidační jízda s vozítkem atd.

Hra má kreslenou grafiku jakou najdeme i v o několik let starších titulech, přitom vám ukousne značné množství paměti a i na nových počítačích mi běžela sekaně. Pochvalu si zaslouží původní hudba. Halo Zero určitě nedělá své komerční předloze ostudu, hezky zachovává postavy, objekty i atmosféry svého vzoru. Bohužel to na druhou stranu není ani nic světoborného a ve hře najdeme dost chyb.