Můj mladší bratr i já máme již odmalička kladný vztah ke zvířatům. A tak jsme se jednoho krásného dne před mnoha lety rozhodli, že si také pořídíme nějakou tu zvířecí bytost do naší domácnosti. Ale jakou? Slona, mrože, tapíra nebo chobotnici jsme po delším přemýšlení zavrhli. Přece jen jsou to trošku větší zvířata a naším rodičům by se zřejmě nelíbila. Navíc by nás asi brzy přestalo bavit jejich krmení, čištění, venčení a další činnosti, které jsou s nimi spojené. A tak jsme zašli do zverimexu a pořídili si tři malé džungarské křečky, kteří jsou přece jen o hodně menší a čas, který věnujeme péči o ně, není zase tak veliký. Křečíky jsme umístili do malé plechové krabice. Žili spolu v klidu, vůbec se neprali a to nebývá u většího počtu křečíků zvykem. Až jednoho dne jsme zjistili, že jedno z těch tří zvířátek chybí.
Hledali jsme ho všude možně, převrátili jsme celý pokoj vzhůru nohama, ale bez úspěchu. Křečík se prostě ztratil. Týden jsme přemýšleli, kde jen může ta potvůrka být? Otázkou také bylo, jak se z té krabice dostal. Na to jsme však nikdy nepřišli. Jednoho dne za námi do pokoje přiběhla naše matka. Vypadala polekaně a sdělila nám, že v koupelně leží v kýblu nějaká krysa. To je určitě náš ztracený „hraboš“. Šli jsme se podívat a naše domněnka se potvrdila. Našli jsme ztraceného křečíka. Bohužel byl ve zbědovaném stavu. Ve kbelíku totiž bylo na dně trochu vody a tak tam ten chudák musel panáčkovat několik dní, aby se pomocí hlavy, kterou držel nad hladinou, udržel při životě.
Jak se tam dostal? Vyšplhal nejspíš po kusu hadru, co byl přes onen kbelík přehozen, a pak zřejmě spadl dolů. Netrvalo dlouho a začali záchranářské práce. Dali jsme křečíka do krabice na topení, fenovali ho a cpali do něj krmení. Deset dlouhých hodin se skoro nepohnul, jen když se trošku posunul, bylo vidět, jak jeho mokré vyhublé tělo za sebou tahá nohu.
Pak ale křeček znovu ožil, dostal chuť k jídlu a ještě téhož dne se opět pokusil utéct z krabice a nabýt vytoužené svobody. Byl to zázrak, snad ještě hodinu předtím to totiž vypadalo, jako by to byl jeho poslední den. A tím končí tento příběh o uprchlém křečíkovi "Kájínkovi". Křeček žil pak ještě dost dlouho, přežil oba dva své vrstevníky a užili jsme si s ním ještě mnoho legrace.
Nemluvil bych tolik o svém křečkovi, kdybych nerecenzoval hru, která se bezprostředně tohoto roztomilého hlodavce týká. Teda netýká se jen mého křečka, ale všech křečků obecně a že si jich ve hře užijete více než dost, tak na to vemte jed.
Hra Hamsters je remakem klasické a dnes již také legendární logické gamesy Lemmings firmy Psygnosis LTD. Hamsters byla vyvíjena zhruba čtyři léta - od roku 1993 do roku 1996. Dospěla tak do stádia, ve kterém je dnes na internetu k dispozici volně ke stažení. Jejím autorem je Gregory G. Taylor, velký fanda hry Lemmings (česky Lemmings znamená "lumíci"). A protože se mu "lumíci" hodně líbili, rozhodl se udělat předělávku svého oblíbence, což se mu povedlo a tak ji v roce 1996 pod hlavičkou InterQuest Productions dokončil a vydal. Do hlavní role však obsadil jiný druh hlodavců - křečky, zvířátka tolik známá z našich polí i domácností. Nyní máte i vy možnost zahrát si tuto skvělou logickou pařbu na svém počítači a řešit pekelné záludnosti, které hra bezpochyby skýtá a skrývá je před vámi ve svých souborech.
Vaším úkolem je dovést v omezeném čase stádo neposlušných křečků vylézajících z jednoho místa na jiné předem určené místo. Vždy je nutné takto "doručit" určitý minimální počet křečků a tady nastává potíž. Křečci jsou hloupí a jdou, kam můžou. Klidně skočí z útesu, vrazí do bomby a dělají i jiné podobné "hovadiny". Naštěstí máte ale k dispozici několik (slovy dvanáct) ikon z příkazy, které umožňují dát jakémukoliv křečkovi ze skupiny nějaký určitý úkol, který on pak plní a tím pomáhá sobě nebo i ostatním křečkům dostat se blíže svému cíli. A několik příkazů dokonce platí pro celou skupinku hlodavců najednou. A co tedy ty malé chlupaté potvůrky umí? Například mohou probourávat zeď, která jim stojí v cestě, lézt po stěně, skákat přes překážky nebo na vyvýšeniny, explodovat a mají mnoho dalších dovedností, které jistě během hraní pochopíte.
Grafika hry je na dnešní dobu velmi jednoduchá a myslím, že ani v době vzniku Hamsters nepatřila k nejpovedenějším. Osobně se mi líbila snad jen úvodní obrazovka, ale na druhou stranu, kde je psáno, že dobrá grafika dělá kvalitní hru? Ovládání je pohodlné, vždyť vám k němu stačí myš s dvěmi tlačítky. Příznivci klávesnice však nemusí zoufat, protože některé volby mohou zadávat pomocí svých oblíbených čudlíků. Zvuky ani hudbu pro jistotu hra vůbec neobsahuje.
Design levelů se značně liší, což přispívá k rozmanitosti Hamsters a zároveň také pestrosti logických problémů, jež musíte řešit při zdolávání „křečkovského“ putování.
Hra Hamsters je poměrně dosti složitá. S některými levely měl prý problémy i samotný autor. To však nevadí. Alespoň můžete u hry strávit mnohem více času než kdyby byly levely jednoduše zdolatelné.
No ale nyní již nezahálejte čtením mojí recenze a stahujte, stejně jste na jejím konci.
