Helibomber DX - bomby, to je naše zbraň

Po zemi rychlým tempem pochodují obrovské hloučky vojáků, mezi nimiž se sem tam objeví rovněž monstrózní obrněný tank. A to vše je třeba do posledního kousku zlikvidovat - a to prostřednictvím vaší vlastní helikoptéry. Zvládnete to?

Doba největší slávy 2D scrollovacích stříleček je již ta tam, to však rozhodně neznamená, že by se snad všem hráčům přehrály a na nezávislé scéně se neobjevil ani jeden podobný kousek, umožňující nostalgické vzpomínání na doby již dávno minulé a to navíc v příjemném grafickém kabátku, který rozhodně potěší. A právě takový je Helibomber DX. Nevěříte? Po přečtení následující recenze mi bezpochyby dáte za pravdu.

Bystřejší hráči již jistě ze samotného názvu odhadli, o jakouže střílečku se bude jednat. Jediným dopravním prostředkem, jímž se budete po zdejších prostředích pohybovat je totiž vcelku nemoderní helikoptéra.

Pro popis samotného konceptu hry by bylo velice trefné použití známého přísloví – V jednoduchosti je síla, což v tomto případě rozhodně platí. Po odstartování daného levelu se totiž octnete v patřičné výšce, kterou však lze jednoduchým mačkáním kurzorových kláves hravě měnit. Taktéž samotnou pozici lze postupně obměňovat a to jak jinak, než létáním. Ovšem pozor, váš stroj bohužel nelétá na vzduch. Po velice krátké době se tedy začne ukazatel pohonné hmoty nebezpečně blížit k nule, což znamená jen jedno – bude třeba velice rychle nalézt nové zásoby, jinak byste mohli velice rychle skončit nepěkným pádem z vrchu rovnou na zem, což je pochopitelně smrtelné. Pohonné hmoty stejně jako projektily, což je druhý, neméně důležitý faktor, jež omezuje vaši činnost, lze nalézt v drobných bedničkách, které se čas od času snesou na povrch zemský.

Jejich sebrání však nemusí být úplně snadné. Všude kolem totiž není nouze na nepřátelské jednotky, mezi něž se řadí jak pěší, tak i podstatně více ozbrojené tanky. A všechny tyto protivníky je třeba nemilosrdně usmrtit. Projde-li totiž pod vámi až na konec desítka nepřátel, hra končí. Je tedy třeba být velice ostražitý, abyste tak velkému náporu dokázali odolat. Zprvu totiž budou řady vojáků celku řídké, postupně však začnou houstnout a s tím také obtížnost.

Nějak souhrnně posuzovat grafickou stránku je vcelku obtížné a to zejména proto, že oba ze dvou módů jsou zcela z jiného soudku. První z nich je graficky přitažlivá, zatímco ten druhý má působit jako takové retro s takřka dětskou grafikou a mírně odlišnou hratelností. Ve 2,7 MB tedy naleznete hned dva tituly a to je velice lákavá nabídka, není-liž pravda?