Proč se zde rozepisuji o této staré klasice je myslím nad slunce jasné. Samozřejmě Holotz’s Castle je také předělávkou této staré klasiky a to mimochodem opravdu zdařilou, ba co víc, jednu z nejkvalitnějších, které jsem měla tu čest vyzkoušet. Lví podíl na tom má především svižná hratelnost, která vás neustále žene kupředu a nedovolí ani na minutu pomyslet na případnou nudu.
Na Holotz’s Castle je zkrátka a dobře vidět, že na něm tvůrci pracují i po vydání. Ostatně aktuální verze nese označení 1.3.10 a stěží byste v ní hledali výrazný bug či chybičku. Místo toho se stáváte součástí tak trochu bokem ležícího náznaku dějové linie, která je nepodstatná, stejně jako usoudili sami autoři. A tak budete svědky jen krátkých předělů, které vás čas od času převedou z jednoho bloku levelů do dalšího. Rozdíl mezi nimi je pak vskutku markantní. Zatímco zpočátku se budete procházet po levelech o rozloze nezakrývající ani půlku obrazovky, o několik minut dále již nebude k zobrazení celého stačit obrazovka a část se bude nacházet zpočátku neviděna.
Na závěr by nebylo od věci neznalým trochu přiblížit princip Load Runnera. Ten je složen z krátkých levelů, na něž máte přidělen omezující časový limit, jehož doba se zpravidla pohybuje asi okolo jedné minuty. Za ten musíte proběhnout na patra rozdělený prostor, což vám usnadňuje celá řada žebříků, a posbírat všechny potřebné předměty. Naopak vaše snažení se bude snažit znepříjemnit chodící nepřátelské potvory, stejně jako několik statických fleků, na něž nesmíte stoupnout. Pokud to nedodržíte, čeká vás nápis „Game over“ a nutnost začít level pěkně od začátku.
Celkově mi Holotz’s Castle padl na první pohled do oka. Levely jsou nečekaně variabilní, dokonce i motivy žádaných předmětů se obměňují, což je společně s originálním designem levelů tím hlavním důvodem, proč je výsledné hodnocení natolik vysoko.