I když název hry obsahuje slovíčko „tank“, ve skutečnosti to nebude tank, jak jej známe v současnosti, jehož ovládání se zhostím. To ale tak nějak vychází z časového zasazení projektu, který je posunut do daleké budoucnosti, kde na první pohled nic nevypadá jako ve světě dnešním. To se projeví i na designu levelů – futuristické a do značné míry i jednoduché tvary převládají, s architekturou si lidi hlavu moc nelámou a jediné, co je momentálně zajímá, to je nájezd nepřátelské frakce z vesmíru. To alespoň platí pro zakomponovanou kampaň, která vás provede od začátku kariérou obyčejného závozníka, tedy pracujícího jedince pro malou společnost, jehož prvním úkolem bude po okolí posbírat několik předmětů. Poté jej ovšem překvapí návštěva z vesmíru, mapa bude zaplavena nepřátelskými jednotkami a my se dostaneme do prvního styku se zbraní vyplivující žluté kuličky. Další věcí v souvislosti s kampaní je fakt, že se s vámi hra pokouší neustále komunikovat, jako by tomu bylo ve skutečnosti. Pomocí jednoduché řádky si vyměňujete krátké zpráv,y dozvídáte se o nových úkolech a jejich případném řešení. Zpočátku se mi tento systém opravdu zamlouval z velké části také proto, že je tak trochu netradičním pojetím v porovnání s ostatními hrami. Postupně se ale okouká a omtzí, ba co víc, bude hru nechutně a zbytečně natahovat, což bude možná ten hlavní impuls, který vás donutí přesídlit k dalším herním módům.
I v případě, že neshledáte kampaň přitažlivou zbývá vám stále mnoho možností, do čeho se pustit. Především jsou to klasické akční módy jako Capture the Flag nebo Deathmatch, které si užijete s počítačem ovládaným protivníkem, jež je na tom mimochodem co se schopností týče, velice dobře. Díky tomu se alespoň zpočátku stává Hover Tank 3D hodně složitou záležitostí, což je možné označit za poměrně velké mínus. Naopak se mi zamlouval D svět kolem a to navzdory tomu, že byl dosti jednoduchý.