Ice Breaker - zábavná logická hříčka

Takřka bezkonkurenční logická hra na blížící se Vánoční svátky. Neskutečný počet levelům, dobře nastavená obtížnost a hlavně jednoduché principy, které v praxi ukazují neskonale zábavné. Ostatně vyzkoušejte sami.

Ice Breaker je až neskutečně kvalitní záležitostí určenou do Winter competition pořádanou pro tvůrce v Gamemakeru. A upřímně, po jeho shlédnutí by se mě být ostatními účastníky solidně rozklepala kolena. Jedná se totiž o projekt řádně podobný skvělému AcidBomb. Pro této hry neznalé jen upřesním, že to znamená logickou záležitost s perfektní hratelností a žádnými přehnaně krvavými nároky, co se přemýšlení týče.

Prohlásit, že je Ice Breaker primitivní hrou pro každého ale také nelze. Autorům se spíše našlo najít nějaký vyvážený bod mezi co se obtížnosti týče, což pro každého individuálně dolaďují tři možné obtížnosti, které si zvolíte ještě před zahájením daného levelu. Ostatně levelů je poměrně slušné množství (nad padesát) a jsou rozděleny do skupinek po pěti. Možná trochu nepříjemné pro mnohé bude, že pro odemčení dalších pěti musíte dokončit bez výjimky všechny předešlé. Na druhou stranu je to opatření poměrně pochopitelné, skoro v každém levelu se učíte něco málo nového, což v těch následujících jako byste našli. Jasně, principy se dokolečka opakují, ne ale nějak okatě. Stereotypu autoři do značné míry zabránili novým prvkem, který vždy po dohrání nějaké pětice přibude. Možná škoda, že se k těmto drobnostem přímo ve hře nenachází žádný manuál, takto se totiž budete muset stejně jako já řídit metodou pokus-omyl, neboť použití mnohdy není zcela intuitivní. Pro zjednodušení vám alespoň přiblížím první objekty, k němuž se dostanete.

Za prvé je to zelený klíč, který je nejlépe použít na nefunkční trubky. Poznáte je docela snadno – neteče jimi červená tekutina, která zde symbolizuje životodárnou tekutinu. Respektive se jedná o tekutinu, která musí prolézt všemi částečkami na obrazovce vykreslenými a teprve poté může vaše hra definitivně skončit. To ale nebude tak snadné, vedle jednoduchého natáčení mnohdy prohnutých trubek budete muset časem logiky přemýšlet a zvažovat, do které části se vydat dřív a který bonus použít jako první, přičemž špatné rozhodnutí ve většině případů způsobí nemožnost daný level dohrát. Za to ale nejste nijak trestáni, hra vás vlastně celkově nikam nežene, na každou misi vám dává kolik časů potřebujete, stejně tak i kolik restartů byste rádi. A právě tyto drobnosti na projektu dozajista oceníte stejně jako perfektní grafickou stránku s podařenými efekty počasí či světla a tmy.