Hlavní hrdinka této španělské hororové hry sleduje pomalu chladnoucí stopu své dcery. Ta zmizela, potažmo byla unesena. Po několika vteřinách strávených v uzamčené budově, kam ji stopa zavedla už nemůže být pochyb. Někde tady musí být. A stejně tak její únosce.
Atmosféra Indagar nastupuje pomalu. První polovina hry je založená na zkoumání opuštěného stavení, prodírání se místnosti plnými haraburdí a nacházení několika pohozených deníků. Z nich se dozvídáme o předchozích nájemnících.
Události druhé poloviny však naberou nečekané obrátky. Oprýskané stěny se začnou měnit v pulzující maso, místnosti se změní a některé se otevřou, jiné zase uzamknou. A kvílející sirény vám podobně jako v Silent Hill dají na vědomí, že někde kolem se pohybuje nebezpečí. Naštěstí, než se to stane, máte dvě minuty. Tak je využijte!
Indagar, ačkoliv se velmi příjemně hraje, není tak sugestivní jako jiné horory. Jednak tolik nedbá na ponoření do prostředí, protože to je víceméně statické a nelze s ním nijak manipulovat a druhak příběh vlastně nijak nedává smysl. Hra vypravěčský um nepobrala a na reálnost kašle.
To ale nic nemění na tom, že jde o zajímavý přírůstek do početné hororové rodiny. Herní doba kolem třiceti minut je taky více, než slušná. Navíc se může hodně protáhnout, pokud se vám nebude útěk před monstrem dařit. Hra se totiž po každé vaší smrti od poloviny restartuje.
