Ve stylově vypadající i zvučící hře Iris musíte zachránit svou sestru ze spárů podivné stínové obludy, která nakazila posvátný les chorobou. Tato arkáda je mimo jiné zvláštní tím, že kromě toho, že svým magickým lukem likvidujete příšery, musíte je nejdříve pomocí dobře mířené střely "vylákat ze stínů". Tento prvek, co zprvu vypadá jako nevinný herní mechanismus, se brzy postará o perné chvilky plné adrenalinových akčních zážitků.
Není třeba mnoho uvádět do děje hry Iris. Naše hrdinka, po které se jmenuje celá hra, se svou sestrou Siri hrají ve starodávném, magickém lese, když v tom narazí na podivný krystal. Jakmile jej Siri sebere, objeví se podivné monstrum, které ji unese a celou krajinu zahalí nádech smrti a temnoty. Je na vás, abyste dali věci do pořádku.
K tomu vám slouží váš věrný luk, který střílí světelné šípy. Nejprve je celkem slabý, ale jakmile se vám dostane jeho vylepšené verze, můžete vystřelit i tři střely zároveň, nebo jej nabít, a tak seslat střelu jen jednu, ale smrtící. Vzhledem k tomu, že hra se odehrává v jakémsi kouzelném světě temnoty, nevidíte nepřátele přímo, ale je potřeba je nejprve zviditelnit.
To se děje tak, že vystřelíte do velkého oka, které každá příšera "nosí" a tím se stane na malou chvíli zranitelná. Pak je třeba poslat několik dobře mířených ran přímo do svítících bodů, které má monstrum na svém těle, a to dřív, než se zase stane neviditelným, nebo si na vás smlsne. Občas je potřeba výstřelem aktivovat i nějaký mechanismus, třeba lávku nebo dveře. Hra vám ovšem neřekne, jestli symbol oka, do kterého chcete vystřelit, je příšera nebo něco jiného. Dojde tak na mnohá nečekaná překvapení.
Iris není zprvu nijak zvlášť náročná. Vzhledem k rozumně umístěným záchytným bodům se po smrti nikdy zbytečně moc nevracíte. Jakmile se ale hra rozjede, přibližně po třetí úrovni, uvědomíte si, že se vlastně velice dobře a akčně bavíte. Prvek zviditelňování nepřátel je vpravdě geniální, což nejvíce oceníte u adrenalinových soubojů s bossy.
Co oceníte neméně, je grafické zpracování, ale toho jste si už asi všimli. Hra vypadá zkrátka nádherně. Každá úroveň se liší nádechem a atmosférou, a ačkoliv je architektura pořád stejná, nikdy se nenudíte. Co už tak zřejmé není, je hudební kulisa, která je neméně kvalitní. Hudební linka je sice trochu minimalistická, ale jinak skvěle padne ke snovému pojetí celé hry. Zkrátka téměř dokonalá hra a jedna z nejlepších plošinovek poslední doby. Zase ji kazí jen ta délka.
zdroj: www.youtube.com
