ItWorx! 2k1 - povedlo se, juchů!

Ne v každé hře máte po dokončení na první pohled nijak složitého levelu takový pocit zadostiučinění, jako v případě ItWorx - ostatně také proto se honosí tak oslavným ""zvolacím"" názvem. Disponuje plnými sedmdesáti rozdílnými levely, několika originálními prvky a především - není technicky náročný, takže je ideální i pro slabší sestavy.

Fráze "It Works!" je v angličtině zpravidla používána jako slavnostní zvolání ve chvíli, kdy se vám povede něco, o co jste se snažili už velmi dlouhou dobu. Faktem je, že touto větou by se dala shrnout celá tato hra. Zástupci logického žánru, a zvláště pak ti doslova pravověrní, totiž na obdobném konceptu stavějí - obohatí své dílko o řadu levelů (ItWorx jich nabízí sedmdesát) a doufají, že potenciální hráče bude bavit každou úroveň několikrát opakovat znova a znova, aby se dostali zase o kousek dál.

Teď už ale konkrétně. Principem ItWorx je poskládat k sobě čtvercové útvary se stejným vyznačeným obrázkem - nic víc v tom v podstatě není. Kamenem úrazu je ovšem to, jak přijít na způsob, jakým ony kameny k sobě přemístit. V cestě vám totiž stojí dva velké háčky - jednak kameny není možné přesouvat nahorů, což znamená, že jimi můžete šoupat buďto horizontálně nebo vertikálně s omezením na pohyb dolů, jednak každá dvojice po sestavení zmizí, což může vašimi plány také významně zamíchat.

Prostředí a rozvržení úrovní se postupem času mění. Zatímco na začátku stačí pár čtverců přesunout tak, aby vše sedělo, a po naskočení "gratulačky" vesele pokračovat dál, později se do hry přimíchávají další různorodé prvky, které se pokoušejí o jediné - váš hladký postup pokud možno co nejvíce zkomplikovat. Patří mezi ně například mřížovitý prvek stejné velikosti jako klasické čtverce, který disponuje zákeřnou funkcí zablokovat ty nejužitečnější místa (naštěstí jím lze libovolně pohybovat stejně jako hracími kameny, tedy kamkoli vyjma pohybu nahorů).

Hlavní menu hry je poměrně strohé a nabízí de facto jen dvě užitečné položky. Tou jednou je start hry a umožňuje vám nejen vstoupit do hry jako takové, ale protože si pamatuje, kde jste naposled skončili (tedy v jakém levelu), nabídne vám i možnost všechny dokončené levely šmahem přeskočit. Mimochodem, způsob, jakým jsou úrovně uloženy v samostatném adresáři, doslova vybízí k myšlence, že kdyby autor spolu se hrou uvolnil jednoduchý editor, bylo by jednoduché do hry vtělit své vlastní unikátní ideje.

Co se technického zpracování týče, pravděpodobně už jste za svou hráčskou kariéru videli zdařilejší kousky. Dokonce ani hlavní menu nepatří zrovna ke špičce kreslířského umění a je i poznat, že jediné, na čem si tvůrci graficky dali alespoň trochu záležet je jejich úvodní logo. Ale ono to vlastně ani ničemu nevadí. Od logické hry nikdo grafické orgie nečeká a kdo si chce chvilku namáhat svou umdlévající šedou kůru mozkovou, tomu bude pravděpodobně úplně jedno, jak která kostička vypadá či v jakém prostředí se hra odehrává. A pokud mu to náhodou jedno nebude, bude holt muset chňapnout po jiném, vizuálně atraktivnějším titulu.

Ovšem i přesto, že co se týče grafiky jsem ke hrám vcelku tolerantní, si neodpustím ve vztahu k ItWorx jinou připomínku. Všichni moc dobře víme, že dobrou logickou hru dělá mj. z velké části i motivační systém, který hráče NUTÍ hrát pořád a pořád a zároveň jej nejen hecuje k lepším výsledkům, ale také vybízí k postupu dál a dál. U ItWorks tato nezanedbatelná část každé správné logiky dostala doslova na frak. Několik prvních pár levelů vás totiž originální myšlenka velmi rychle chytne, ale po pár dalších stejně rychle pustí - celé to totiž není nijak jednoduché a opakování úrovní do alelujá (přestože nechybí tlačítko Undo) není u tohoto typu hry příliš košér. Proto pokud vám chybí opravdu velká trpělivost, zahloubejte se raději do tajů nějaké jiné, na této vlastnosti méně závislé hry.