Čína, země středu, svět, jenž se po dlouhá staletí vyvíjel sám pro sebe a v mnohém byl daleko před evropskou civilizací. Země čaje, země hedvábí – a bohužel v současnosti největší světová bašta komunismu. Je fakt, že od smrti Mao Ce-tunga se režim v pomalých krůčcích zmírňuje a návštěvník hlavního města Pekingu by ani na první pohled nepoznal, že se nenachází ve svobodném kapitalistickém státě, ale ideologie a přísné kontrolní mechanismy zde stále fungují. Navíc Peking není Čína, hlavní město je Potěmkinovou vesnicí, jež se už chystá na letní olympiádu v roce 2008. Ale dost už o Číně, téma dnešního článku se jí sice týká, ale ne až tak bezprostředně. Německá volně šířitelná hra Jongi Jongo 2 totiž zpracovává deskovou hru, jež právě v Číně má svůj původ – mahjong. To je hra ne nepodobná našemu pexesu, ovšem jen pro jednoho hráče a o poznání komplexnější. Hraje se se 144 kostičkami obdélníkového tvaru, přičemž ty jsou rozloženy dle předpisu do pyramidy. Cílem je odebírat dvojice tak dlouho, až na ploše nezbude žádná.
To má ovšem několik záludností. Předně: odebrat nelze libovolnou kostku. Hráč může vzít jen takovou, jež má volný alespoň jeden delší okraj, tedy vedle níž není z pravé a zároveň levé strany hrací kostka jiná. Zároveň se nesmí odebírat ty kvádříky, jejichž odebrání by způsobilo pád některých dalších, to jest vytahovat kostky ze základů pyramidy je přísně zapovězeno, i kdyby nakrásně měly delší stranu volnou. A samozřejmě lze sbírat jen ty kostky, které k sobě patří, tj. kostky se stejným obrázkem. To jsou veškerá pravidla, nicméně kdo už někdy na počítači nebo v reálu (to je dost nepravděpodobné, jelikož mahjong se u nás neprodává – jen pár šťastlivců, jako třeba autor tohoto článku :), si ho dovezlo z Číny) mahjong zkusil, dá jistě za pravdu, že chytlavější desková hra pro jednoho snad ani neexistuje. A zpracování mahjongu v Jongi Jongo 2 je luxusní – ne sice možná jako u komerčních titulů, jež tu a tam vycházejí, ale na freeware poměry rozhodně velice slušné.
Celkem Jongi Jongo 2 nabízí řadu různých způsobů, jak mohou být kostky rozestaveny, a několik málo sad s různými obrázky a jiným pozadím. Variací je dohromady několik desítek, což je příjemné. Stejně tak soutěživé jedince potěší jistě i fakt, že hra měří čas, za jak dlouho hráč odehraje svou hru: za úspěšně sebrané dvojičky se připisují body, naopak za každou uběhnutou vteřinu se jich pár odečte, a tak se zájemci mohou snažit nejen úrovně řešit, ale zároveň se pokoušet dosáhnout high score. Grafické zpracování lze u podobného titulu jen těžko hodnotit, ale hraní Jongi Jongo 2 rozhodně žádnou újmu na dobrém vkusu nikomu nezpůsobí. Trochu škoda je, že hra nemá žádnou vlastní hudbu, nicméně není problém si pod ni pustit jakoukoliv MP-3, což je možná i lepší než nucený poslech špatných melodií. Závěrem tak nelze než opět doporučit široké hráčské společnosti download – obzvláště i proto, že velikost archívu s instalací hry je naprosto snesitelná i pro modemisty.