Kablooey! - Starostou obydlené zatáčky.

Převzít práci po starostovy města, který byl naprosto neschopný nemusí být až taková zábava, jak se zdá. Ani ve hře. Zkuste z téhle díry po granátu udělat pyšné město.

kablooey!5 | foto: Bonusweb.cz

Zásadou nás ctihodných občanů milujících svou zastupitelskou demokracii je, že si na naši milovanou demokracii neustále stěžujeme. Tedy možná ne přímo na systém, ale spíše na ony naše zastupitele. Kafráme při pohledu na bezmezný "pořádek" a "spořádanost" naší sněmovny, prskáme nad "geniálními" návrhy zákonů našich senátorů a při pohledu na Hrad bychom ještě koutkem úst mohli prosít: "To se tenkrát za císařpána žilo jinak! To byl jiný pořádek!" Nemusíme ale chodit tak vysoko. Stačí se podívat, jak oblíbení a schopní jsou naši zastupitelé městští: "Ten chlap, co se stará o zaměstnanost se tam asi točí na židli! Ten co má na starosti dopravu by měl jednou zkusit, jak dobře se jezdí na našich děravých silnicích. Proboha! Vždyť zase nevyvezli popelnice! Co na té radnici vůbec dělají? Hrají člobrdo? Měli bychom zase jednou udělat nějakou pěknou defenestraci. A co ten starosta? To radši ani nebudu říkat!"

Právě o roli jednoho takového starosty jde i v dnes recenzované hře. Nutno podotknout, že starosty skutečně, ale skutečně neschopného. Ve chvíli, když na radnici v jednom raději nespecifikovaném městě zazvoní v kanceláři telefon, začnou se dít věci. Aby taky ne, když druhé straně sluchátka vám osoba z Washingtonu stroze oznámí, že prezident USaA zítra přijede do vašeho města se svým projevem. Ano, přiznávám, že teď to působí trošku nefér. Přece jenom takové návštěvy se oznamují měsíce dopředu, ale náš milý starosta, který z této noviny téměř dostane záchvat také není úplně bez viny. Jak jsem řekl, je naprosto neschopný a jak to vypadá, za celou dobu svého úřadování pro město neudělal ani ťuk. Obyčejný člověk by se asi zalekl a "hodil si mašli", ale ne tak náš vykutálený starosta. Má přece vás. A tak zatímco on si v poklidu užívá, je na vás, aby bylo město do 24 hodin "návštěvyschopné".

Kablooey! není klasickou adventurou, přesto se dá za jakousi logicko-adventurní hříčku pokládat. Nekonají se zde žádné rozhovory ve kterých by bylo možné ovlivnit jejich vývoj. Není tady také žádné procházení se po obrazovkách či sbírání předmětů jak jsme zvyklí. Vše co před sebou máte, je několik obrazovek s výhledem na některou část města, kde se nachází množství předmětů, které mezi sebou máte kombinovat. Logika naštěstí funguje a tak při kombinaci vždy dvou předmětů by nemělo docházet k nejasnostem, tedy čistě teoreticky. Prakticky ovšem dochází. Předmětů ke kombinaci je totiž skutečně obrovské množství (v celé hře na 200) a tak se stává, že než se rozkoukáte a přelouskáte si anglické popisky předmětů, časomíra se vám přehoupne na další hodinu. Ano je to tak, jste limitováni časem a to neustále, až do příjezdu prezidenta. Vše začíná v 9:00 a vždy po hodině se hra pozastaví, nabídne shrnutí a pokračuje se dále. Často se stává, že předměty, které jste viděli před hodinou, nyní již nejsou aktivní a namísto nich se objevily předměty jiné. Stejné je to i s celými obrazovkami, které se otevírají dle denního času. Bohužel si nemůžu pomoci, ale spíše než ku prospěchu hry, je toto postupné objevování předmětů společně s jejich enormním množstvím přímou linkou směrem do chaosu.

Vertigo Games musíme zcela jistě pochválit za to, že se nedrželi prastarých receptů a pokusili se osvěžit zatuchlé vody něčím novým, ale obtížnost, kterou jejich dílko oplývá je dost přehnaná. Ačkoliv je v samotném konceptu hra příjemně hratelná, s pěknou grafikou, obsahuje dabing, kvalitní zvuky a hluky města a překypuje hudebním doprovodem, který evokuje stavební a kreativní náladu jako ve starých Sim City, je díky obtížnosti stejně nedosažitelná, jako skutečnost, že se někdy dlaždič stane papežem. Pokud jste od klasických klikacích "adventur" My Play City pochytili schopnost pohybovat se mezi oceány chaosu a zmatku, nedělá vám problém častá nevědomost co dělat dál a pexeso považujete za nejjednodušší hru na světě, pak zkuste být starostou tohoto města na jeden den, ale na mě toho všeho bylo trochu příliš.