Kakiarts 8-ball - slibný billiard simulátor

Skvěle vypadá a nejméne tak dobře i hraje. To jsou základní charakteristiky nového billiardového simulátor pro osobní počítače, který překvapí zejména svou minimální velikostí.

Milovníci billiardu měli v posledních týdnech útlum. Na komerční scéně podobné hry zdaleka nebodují a v rámci freeware scény se již delší dobu neobjevil projekt, který by dokázal zaujmout alespoň natolik, aby si projekt zasloužil alespoň několik řádek na Plných Hrách. To ale není případ Kakiarts 8-ball. Ten sice nepřináší do žánru ani zdaleka nic nového, milovníky billiardu přesto potěší.

Těm, kdo již někdy billiard dříve hráli není třeba pravidla této hry více ozřejmovat. Hra se ovládá dlouhým dřevěným tágem s nímž budete manévrovat nad zelenou potaženým speciálním stolem. Ten má v každém rohu a uprostřed delších stran speciální otvory, do nichž máte za úkol dotlačit barevné koule. To ovšem nebude vůbec jednoduché, každý ze dvou hráčů totiž dostane přiřazený jeden typ koulí (zbarvené zcela nebo dokonce s bílým pruhem). Tento typ koulí pak budete muset do děr dostat, zároveň je ale třeba dávat pozor, abyste do děr nedotlačili některou z děr druhého druhu, neboť tak byste nahráli protivníkovi. Další drobnost, kterou je třeba zmínit je fakt, že tágem budete moct vrážet jen do bílé koule, kdy správnou silou a směrem docílíte toho, že ona vrazí do koule další a tím ji dopraví do cíle. Pravý opak bílé, tedy koule černá, je asi nejobávanější a správně by měla ze stolu zmizet jako předposlední (bílá zůstává vždy jako poslední). Pokud by se vám snad podařilo dotlačit černou do díry dříve, hra okamžitě končí ve váš neprospěch.

Asi největším problémem s Kakiarts 8-ball je nepřítomnost singleplayeru. Jedinou možností, která se tedy nabízí je hra dvou hráčů na jednom počítači, což je značně nepohodlné pro ty, kdo nemají u sebe sourozence či stejně naladěného přítele. Tyto drobnosti ale hra naprosto dohání odzbrojujícím zpracováním. Nejen že je hra plně ve třech dimenzích, navíc nabízí celou řadu moderních vychytávek, které si dost možná ani majitelé slabších strojů nebudou moct dovolit. Za zmínku tedy stojí Antialiasing a celá řada dalších drobností, jejichž přítomnost či nepřítomnost jednoduše nastavíte před samým spuštěním hry. Stejně tak je na výběr i rozlišení a možnost fullscreenu či hry v okně. Autor zkrátka myslel na vše, což je nutno každopádně přičíst k hodnocení i když škoda, že si stejně nevyhrál i s okolím kulečníkového stolu samotného.