Žánr logických her rozhodně nepatří mezi nejvíce protěžované, o čemž svědčí také v porovnání s akcemi až uboze malý počet titulů. Ona také většina hráčů tyto hry zcela zatracuje, což je vcelku škoda. Je pravda, že většina logických hříček, na něž narazíte, je remakem nějaké již starší nebo se z ní alespoň v něčem inspiruje, ono vymyslet něco nového a neotřelého asi není až tak jednoduché. KaromatiX se však na první pohled tváří jako vcelku originální počin, jež by neměl žádnému milovníkovi logických gamesek uniknout. Hned na úvod však musím podotknout, že KaromatiX není ryzím logickým počinem, neboť obsahuje také jisté prvky akce. S pouhým trápením šedé kůry mozkové si zde totiž ani v nejmenším nevystačíte a chcete-li uspět, bude zapotřebí také velice hbitých reflexů.
Princip této hry je vcelku jednoduchý, až vás to možná samotné překvapí. Horizontálně po spodní hraně hrací obrazovky se pohybuje zdánlivě složité monstrum, které v sobě drží dřevěnou kostičku určité barvy. Na druhé straně jsou různě rozmístěny a na sebe seskládány stejné kostičky, ovšem různých barev a na vás je, abyste všechna tato pole zlikvidovali a po skončení dosti omezujícího limitu minuty a půl před vámi zbyla pouze čistá hrací plocha. To však nebude ani zdaleka jednoduché, jak záhy zjistíte, neboť kostičky nemůžete pouze odstřelovat po
vzoru Space Invaders, nýbrž je potřeba se jich pěkně postupně zbavovat za použití špetky logického přemýšlení.
Přesněji k sobě budete muset skládat kostičky stejné barvy – podaří-li se vám seskupit najednou alespoň tři, které se budou navzájem dotýkat minimálně jednou stěnou, pak zmizí a kostičky ležící na nich se posunou. Celá kampaň je pak rozčleněna do několika částí, které se navzájem odlišují nejen počátečním poskládáním kostek a jejich barvou, nýbrž v některých z nich budete narážet také na nějaké ty bonusy, které vám hraní zlehčí a zpříjemní. Celkově obsahuje KaromatiX rovných 120 levelů, což je na freeware poměry vskutku obrovské číslo.
Co se týče již výše zmiňovaných bonusů, těch zde sice není nijak požehnaně, nicméně pro dané účely zcela postačí a být jejich frekventovanost větší, posunula by se laťka obtížnosti až příliš nízko. Setkáte se tedy s bombou, která ničí jednotlivé kostičky, dále je to šíp, jež má stejnou funkci, ovšem provádí ji poněkud odlišným způsobem. Dále tu máme různobarevné koule, jejichž prostřednictvím změníte zabarvení určité skupiny kostiček na barvu, jež kuličce přísluší. Dále tu máme také k
uličku na níž naleznete široké spektrum barev. Ta vám totálně přehází barvy v určité oblasti – zpravidla však platí, že na rozdíl od všech ostatních, tento „bonus“ spíše uškodí než pomůže.
Ke grafice hry nelze takřka mít jakýchkoli výtek – je přehledná, příjemná na pohled a dostatečně detailní. Stejně tak i hudba a zvuky se povedly a perfektně podkreslují výslednou atmosféru a rozhodně se nedá říct, že by vás jakkoliv při hraní rušily či rozptylovaly. Celkově se tedy jedná až o překvapivě povedené a rozsáhlé dílko, které je navíc až nečekaně chytlavé. Ostatně vyzkoušejte a přesvědčte se sami.
