Pohádková Koloro je poetická cesta ke svobodě

Víla Kora hledá svou ztracenou sestru. Jenže na první pohled pohádkový svět plný sépiových barev není zrovna nejbezpečnější místo. Pokud ale bude náročnost Koloro nad vaše síly, můžete využít pomoci kamaráda.

Koloro, plošinovka s nadsazenou pohádkovou estetickou, je podle slov autorů meditativní hra. To ale platí jen v případě, že nejste velcí „nerváci“. Klidná hudba a nálada totiž poměrně ostře kontrastuje s častým umíráním, kvůli kterému se vám do žil vžene nemálo adrenalinu. A díky kooperativnímu módu také vašemu kamarádovi.

Pokud vás Koloro něčemu naučí, pak je to umění mlčet. Nemá totiž smysl po každém restartu mapy a ostudné smrti klít, jak smyslů zbavení. Radši jen zatnout pěsti a zhluboka se nadechnout. Možná v tom je ono její meditativní kouzlo. Každopádně se naučíte zvládat vztek.

Hlavní hrdinka Kora se musí vydat na nebezpečnou cestu poetickou krajinou, protože její sestra byla unesena neznámo kam. K úspěchu nemá kdovíjaké předpoklady. Není zrovna silná a každý kontakt s něčím zraňujícím ji okamžitě pošle na začátek mapy. Dokáže se ale proměnit v jakousi agilní růžovou krychli, která dokáže skákat po stěnách a tropit jiné užitečné triky.

Moc smyslu v téhle proměně nehledejte. Jde nejspíš jen o záminku pro to, aby se Koloro hrálo vzdáleně podobně jako třeba Super Meat Boy. Tedy, aby to byla rychlá a chyby nepromíjející plošinovka. V každé úrovni je třeba posbírat několik zářících fragmentů, aby se vám otevřela cesta do další mapy. K těm ale není snadné se dostat.

Prvky v každé úrovni jsou standardní. Ostny, propasti, páky a tlačítka. Občas nějaké ty dveře, které je třeba otevřít, nebo neprostupné silové pole, které můžete projít jen v případě, že kolem vás poletuje roj světlušek stejné barvy, jakou má ono pole.

Logický element přichází na scénu, kdy je potřeba vynaložit určité úsilí k tomu, abyste dokázali posbírat všechny fragmenty a přitom bylo možné dostat se k východu. Páky často ovládají jakási mechanická ramena, která vám sice umožní někam jít, ale zároveň zablokují cestu zpátky. Nejprve je třeba vůbec přijít na to, co která páka dělá. Restartovat tak budete nejen z důvodu náhlé smrti.

Koloro je v principu příjemná hra plná kontrastů. Rozpitá grafika pozadí, kterou jakoby někdo namaloval vodovkami, je protikladem tmavého popředí. Stejně tak je klidná atmosféra naprostým protikladem trochu frustrující hratelnosti. Pro přátele plošinovek stále slušná volba, jen musíte počítat s tím, že vás zde herně nic, ale vůbec nic nepřekvapí.

Zde verze Koloro také pro Mac a Linux.