Někdy má člověk pocit, že žije v jedné velké noční můře. Unavený recenzent, zničený bezduchostí a ubohostí brutálního fanouškovského pokračování Život není krásný: Jack Sadistic zabrousí do složky s nezrecenzovanými příspěvky, které čtenáři Plných her zaslali do lokačního systému – a ztuhne, nemaje už sílu bolestně řvát. Další hra se jmenuje Krematórium a její popisek: "Krátka adventúra z vlastného pohľadu. Kontroverzný príbeh a grafika ale určite dosť zábavy na pracovnú pauzu..." hovoří vlastně za vše. Stažení, rychlá instalace, první spuštění: a zdá se, že nemilé předpoklady byly víceméně splněny. Grafika o třídu horší než v již zmíněné sérii ŽNK, prapodivná hlavní premisa příběhu: a absolutně přímočaré logické úkoly. Další obrazovky naštěstí odhalují, že s onou vizuální ubohostí to až tak zlé není a že si Krematórium dlouhou, byť ne zrovna pozitivní, recenzi na Plných hrách přece jen zaslouží.
Ať už si to připouštíme nebo ne, věci spojené se smrtí jsou pro nás obvykle ožehavým tématem, o pohřbech, obřadech, žehu, či jiných způsobech naložení s tělem, z něhož vyprchal život, se mluví potichu a jen v nejnutnějších případech. V tomto směru dělá hra od slovenského autora s přezdívkou ondy1985 dobrou práci. Je totiž natolik cynická a v jistém smyslu pobuřující, že zkrátka není možné brát ji vážně – spíše jen jako malý protest proti jistému pokrytectví v dané oblasti. Koneckonců – už příběh hovoří za vše. Ředitel krematoria zemřel a hráč byl určen na jeho místo. Nebyl by to ovšem starý dobrý Ján Hus (shoda jmen čistě náhodná) přezdívaný "Vtipkár", kdyby ještě před svým skonem neschoval kamsi klíček od uzávěru plynu. Hráč jakožto nový ředitel ho musí nalézt a postarat se o to, aby krematorium mohlo fungovat i nadále.
Ovládání je naprosto přehledné, primitivní – a podobně by bylo možné ohodnotit i hru samotnou. Během několika minut ji prostým klikáním na aktivní místa jednotlivých lokací (kterých je celkem pouhopouhých šest) dohraje i naprostý adventurní začátečník, puzzly jsou předvídatelné a ne zrovna logické (lovit ze dna kadibudky háčkem papírek s kódem k sejfu je značně obskurní). Výhrady lze mít i k prezentaci děje: kdo se chce poučit o příběhu, musí si přečíst manuál – a je spíše smutnou vizitkou autorů, že právě manuál – byť opravdu velice pěkně zpracovaný – je nejvtipnější částí hry. Jako by se při jeho tvorbě Bloodlust Interactive vyřádili a pak už jim nezbyla šťáva pro samotnou hru. Té by totiž rozhodně prospělo jednak intro, jednak delší dialogy, jednak více textů a samozřejmě i celkový delší rozsah.
Co se audiovizuální stránky týká, nedá se svítit: je to zlé. Grafika je sice oproti ŽNK: Jack Sadistic aspoň povětšinou původní (nepředpokládám, že textura nebe z lokace hřbitova je vytvořena autory, o zbytku však už pochybností netřeba), ovšem její kvalita je prachbídná a rozhodně nepomáhá zlepšit celkový dojem. A pokud se ozvučení týká, nejlépe bude opět citovat již několikrát zmiňovaný manuál: "Riešenie problémov: V hre nepočujem žiadne zvuky. - Tento problém je v mnohých prípadoch spôsobený tým, že v hre žiadne zvuky nie su. Ale pre istotu odporúčame nainštalovať si najnovšie ovládače na vašu zvukovú kartu." Takže tak. Celkové hodnocení by tak bylo značně nelichotivé. Kontroverzní tématika sama o sobě k úspěchu nestačí, pro příště prosím více snahy o kvalitní prezentaci a obohacení děje.
