Lab 14 možná na počátku šokuje naprosto ignorovaným hlavním menu. Místo toho se před vámi zjeví ne zrovna vábně vypadající bílá obrazovka a dole stručně napsané ester. Poté co tuto klávesu opravdu stisknete, hra vás okamžitě přemístí do první herní místnosti, která je zcela bílá a na konci se nachází světélkující dveře. Myslím že netřeba zdůrazňovat – netřeba v tom hledat žádné překážky a prostě dojít až ke dveřím a projít jimi do prvního opravdu hratelného levelu.
Hratelnost sama sestává z řešení tak trochu střelených logických úkolů. Jak si jistě všimnete na každém z vedle rozmístěných obrázků, každá mise se může pochlubit vlastním krvavým nápisem na stěně a několika šmouhami navrch. To je zde pouze pro efekt a žádná krvavá jatka se v této hře konat nebudou. Jediné co bude trápeno jsou vaše mozkové buňky, jejichž cílem se musí stát rozkódování mnohdy dosti podivného nápisu na zdi. I když v tom na první pohled třeba nevidíte žádnou pomocnou ruku, věřte tomu, že jsou to jen a pouze tato slova, která vás mají nakopnout k řešení, jež je mnohdy opravdu podivné. K tomu, abyste se dostali na konec levelu bude občas potřeba pohnout celým herním oknem, což spustí tajné dveře a vy jimi můžete okamžitě projít. Takovou malou specialitkou, která se mi rovněž opravdu líbila, je fakt že v jednom levelu je vám dovoleno létat. Nikdo vám to samozřejmě neřekne, přijít na to musíte sami, až zjistíte že nejste nikam schopni vyskočit. A takových momentů je v Lab 14 nespočetně a spočívá v tom i krása celého projektu. Zároveň se tvůrcům podařilo vše udržet na snesitelné úrovni a lehkým přemýšlením vždy na řešení přijdete – nejedná se tedy o naprosté nesmyslnosti. A pokud by se snad náhodou stalo, že jste se zasekli, není nic jednoduššího než využít náš návod.
Lab 14 se mi opravdu zalíbil. Poté, co odhalíte několik málo špeků a vychytávej a proniknete do celkového konceptu, začnete mít hru opravdu rádi. Škoda že tak brzy po této chvilce skončí…