Jen málokdo by po takovém úvodu čekal natolik obyčejnou hru, jakou Lab Enigma ve skutečnosti je. Ta totiž kopíruje v posledn době neskutečně populární koncept oddechové logické hry, kde jde o to sestavit trojice stejných symbolů. V tomto případě budeme pracovat přímo s bakteriemi. Ty jsou rozmístěné na herní ploše, jejíž velikost neustále expanduje s počtem dokončených levelů. Na každou takovouto misi máte předem zadaný časový úsek, který se bude pochopitelně postupně zkracovat. Za tuto dobu je třeba z obrazovky převzít všechny zkumavky s tekutinou. Abyste věděli, kde je hledat, jsou políčka s nimi označená zelenou barvou. Na ty se tedy musíte orientovat předevšm a trojice tvořit tak, aby zahrnovaly prvky prvě v těchto místech. Pokud totiž na daném políčku vznikne trojice a ono je zelené, odbarví se a vy získáte potřebnou skumavku. Takto jde všechno dokola až do chvíle, když veškeré zelené prvky z obrazovky zmizí – čím rychleji tím lépe. Level je okamžitě uzavřen a vy můžete s čistým svědomím postoupit dále.
Většinou za dobře odvedenou práci si během odmazávání stejných skupinek dostanete jeden velký zlatý peníz. Ten má poměrně důležitou roli, neboť je tou hlavní platební jednotkou v této hře. To v praxi znamená, že si za něj nakoupíte potřebné bonusy, jež jsou pro zachování tématického okruhu převedeny do předmětů, které s prací laboranta nějak souvisí. A tak si pořídíte prášky, teploměr, injekční stříkačku či zkumavku. Co jsou jejich funkce si doporučuji dopředu přečíst, odhadnout ot z názvu opravdu nelze. Tyto bonusy následně použijete, když budete v hraní v úzkých – samy vám dovolí ukázat si na prvek, jež byste rádi umazali a následně to také bez jakýchkoliv dalších podmínek provedou.
Lab Enigma je tedy starou známou klasikou, kterou z šedého průměru vytahuje tak maximálně zajímavé zasazení a příběh, kterého se autoři celou dobu drží. To ale stále nemění nic na faktu, že jsme z podobných her v poslední době již tak nějak unaveni. To neexistuje jiný zajímavý casual koncept?