Lucy Lavender – zatopte zlotřilému bratrovi

Náctiletá školačka Lucy Lavender to nemá v životě lehké. Milostný dopis vytouženému klukovi zklamal a ke všemu jí bratr ukradl deníček a vydírá ji publikací ve školním magazínu. To mu ale nesmí jen tak projít!

Program Adventure Game Studio má v současné době mezi adventurními enginy a vývojářskými prostředími prakticky neotřesitelnou vedoucí pozici, byť o jeho technické vyspělosti by se dalo s úspěchem polemizovat. Vývojářská základna je ale obrovská a každý měsíc vychází velké množství her. Kolísavé kvality, pochopitelně, ale čas od času se mezi nimi nějaká ta perla najde. Lucy Lavender sice zdaleka nepatří k těm nejvychytanějším obrprojektům typu King's Quest VGA, nabízí ale slušnou hratelnost na několik desítek minut a výjimečné grafické zpracování. To sice není tak úplně dílem malířských kvalit autora, neboť všechna pozadí jsou kompletně vykradena z komerčního projektu Willy Beamish, na druhou stranu – to může být hráčům vcelku jedno. V jasném konstrastu s parádními pozadími plnými detailů, různých neaktivních objektů zpestřujících prostředí apod., jsou pak postavy – chabě animované (hlavní hrdinka chodí jak po obrně, o ostatních se nedá říct nic o mnoho lepšího) i chabě nakreslené.

Sama Lucy Lavender je postavou smutnou, leč ze začátku i po většinu hry jen těžko politováníhodnou. Je to totiž neuvěřitelná slípka. Co jiného si má člověk pomyslet o holce, která je tak blbá (eufemismy nejsou tentokrát na místě), že přečte svému klukovi místo milostného dopisu výpis z telefonní společnosti? Není divu, že si tato neatraktivní zoufalkyně píše každý den naprosto typický deníček. Toho vychytrale využije její zlotřilostí prolezlý bratr, který zmíněný osobní zápisníček ukořistí a rozhodne se Lucy vydírat jeho zveřejněním ve školním magazínu. A to je jediný moment, kdy asi hráč může s Lucinkou sympatizovat, neboť v tuto chvíli se prakticky stává otrokem vlastního bratra a je nucena plnit jedno jeho přání za druhým. V závěru se však její charakter projeví tak, že ve výsledku vychází z celého děje lépe spíše onen povedený bratříček.

Jak vidno, příběh sám se drží spíše v komorní rovině. Docela dobře by mohlo jít o scénář k jednomu dílu nějakého přiblblého amerického seriálu z prostředí střední školy (jeden takový nedávno běžel na ČT1 a byla to kravina dotažená skutečně ad absurdum). Na druhou stranu, postavy jsou dost ze života a takové jsou i situace, do nichž se ve hře dostávají. Možná autor mluví z vlastní zkušenosti, možná ze zkušeností televizního diváka, nicméně daří se mu zachovat autentičnost. Přispívají k tomu i logické úkoly. K dohrání hry stačí poměrně malé množství akcí, jež jsou navíc opravdu na místě. Lucy Lavender netrpí syndromem používání psa na elektrickou zásuvku a následným zasouváním do studny jako elektromagnetu.

Bohužel, druhému častému neduhu point'n'click adventur už se nevyhla. Jedná se o fenomén pixel huntingu, tedy pátrání po miniaturních předmětech skrytých na obrazovce. Těch v Lucy skutečně není málo a nepomáhá ani nevalná kvalita vykradených pozadí, která trpí rozpixelováním. Výsledné hodnocení tak musí být někde na rozhraní průměru a slušně hratelného zástupce žánru. Mezi desítkami adventur, jež se nacházejí v archívu Plných her, Lucy Lavender nijak nevyniká, přináší ale vcelku pohodovou hratelnost, několik desítek minut telenoveloidní zábavy, věrné charaktery hlavních protagonistů, pěknou, byť vykradenou grafiku a některé nepříjemné chybky v hratelnosti.

P.S.: Kompletní návod najdou všichni zájemci zde.