V dnešním turbulentním světě si člověk nemůže být jistý skoro ničím. Mění se vlády, ekonomiky i klima. Některé mechanismy ale zůstávají stále neměnné – jako třeba tituly vydávané freegamepickem. Dnešní shora viděná 3D střílečka Machine World je bravurní ukázkou recyklace herních principů, které jsme od manufaktury freegamepick mohli zakusit už nespočetněkrát. Nezávazný casual titul má řadu kladů, jenže jeho největším negativem je už jeho samotná existence.
Freegamepick si založil živnost na opakování opakovaného. Kdysi před cca. pěti lety společně se svými jednovaječnými dvojčaty Gametop a MyPlayCity vydal sérii vrtulníkových arkád a od té doby se jeho technické vybavení nezměnilo. Nač ostatně měnit něco, co není rozbité, že? Stejně jako ve vrtulníkové mutaci i tady máme co dočinění s „raptorovskou“ akcí. Vznášedlo letí pár metrů nad zemí, hráč nesundává prst z pouště, a na horizontu detonuje jedna vlna nepřátel za druhou.
Čas od času seberete bonusy, nové zbraně, pak kolo skončí a je nahrazeno dalším. Jediné, co se mezi levely mění, je textura na povrchu země. Nejprve travnatá, pak zasněžená, následně písečná. Vzduch je ale stále dokola prosycen paprskomety nejrůznějších barev a sem tam proletí i raketová salva. Vypadá to jako zábava, ale kvůli archaickým principům (zbraně se třeba nepřenáší z jednoho kola do dalšího) i absenci atmosféry začne Machine World velmi brzy nudit.
Problémy Machine World a jeho jalové hratelnosti kontrastují zvláště s posledními úspěchy arkád skutečné nezávislé scény. Shoot 3 nebo Ranger možná vypadají graficky mnohem asketičtěji, ale díky hutné dávce krve, zničitelnému prostředí a dramatičtější práci s obrazovkou nabízejí syrovější porci akce. Machine World sice ukazuje zhruba tři detonace na čtvereční pixel, ale v ty maximálně zhoršují přehlednost. Je to jakoby byl novoroční ohňostroj vydávaný za obraz skutečné války. Na procítěný zážitek je tu paradoxně příliš mnoho barev.
Nenechte se mýlit, občasným hráčům může Machine World stále nabídnout slušný kýbl zábavy. Dokonce i já jsem si střihl více misí, než bych čekal. Ale při pohledu na zoufalou neinvenčnost se nelze ubránit dojmu, že freegamepick se svou leností dostává do propasti. Dvakrát opakovaný vtip není vtipem, když už ale historku vyprávíte po padesáte, je to spíše smutné.