Mario - The Last Castle - klasika pokračuje

Mario je klasika, která tu s námi bude pravděpodoběn navždy. Alespoň podle neustále nových her s Mariem to tak vypadá. Mario - The Last Castle nijak nevybočuje z typických zpracování Maria.

Mario - The Last Castle je dalším zpracováním statečného instalatéra. Fandové se mohou těšit na další porci skákání, ale ani ostatní nebudou ochuzeni. Pakliže vám nevadí, že se v Mario - The Last Castle nevyskytuje takřka špetka originality, můžete se začíst do následujících řádků.

Nacházíte se v hradu a musíte postupovat vpřed. Mario tentokrát disponuje zbraní, takže na nepřátele nemusíte pracně skákat, ale stačí je párkrát přesně strefit a máte po starostech. Pokud však dáte přednost klasice, můžete likvidovat nepřátele i skoky na jejich hlavy. Mario umí také běhat, což se mu hodí především při překonávání dlouhých propastí. Pak se budete muset rozeběhnout, díky čemuž váš následující skok nabere na distanci. Setkáte se různými nepřáteli, někteří chodí z místa na místo, jiní vás pronásledují, létají a mnoho dalších. Také si musíte dávat pozor na padající kameny, které reagují na váš pohyb. Setkáte se i s klasickými bodáky. Mario má tři životy a pět políček energie. Pokud vás strefí nepřítel nebo skočíte na bodáky, jeden bodík energie se vám ubere. Energii si doplníte sebráním zlatých mincí. Skóre byste hledali marně, neboť jde pouze o zdárné dokončení všech levelů.

Grafika není nijak ohromující, ale na druhou stranu ani neurazí. Barevnost je poměrně pestrá, ale některé díly Maria si s ní pohrály ještě lépe. Přehlednost je vynikající, takže vás při hraní nic nebude rozptylovat. Grafických efektů se příliš nedočkáte. Hratelnost je poměrně slušná. Rozlišení hracího okna by mohlo být o krapek větší, ale i tak si na něj zvyknete. Nepřátelé jsou zpočátku poměrně neškodní, ale na druhou stranu toho docela dost vydrží. Jakmile narazíte na nepřátele, kteří vám jdou přímo po krku, budete se muset hodně ohánět. Propasti se dají povětšinou přeskočit na první pokus, ale některé těžší pasáže se určitě najdou. Trochu mi vadilo těžké míření střelby při výskoku. Plynulost byla bezproblémová, rychlost hraní optimální. Bohužel se při hraní poměrně brzy dostavil antikamarád stereotyp. Také ozvučení se mi nezdá nejvhodnější volbou. Byly vybrány až příliš pištící tóny, které dokážou po chvilce solidně brnkat na nervy.

Od Mario - The Last Castle očekávejte zhruba to, co od každého zpracování legendárního Maria. 2D skákačka s minimem originality, která ale na druhou stranu disponuje solidní hratelností. Fandové budou určitě potěšeni, pro ostatní se jedná o lehce nadprůměrnou skákačku.