MegaMan: Return of Evil – zastavte doktora Wilyho

Ďábelský doktor Wily utekl. A jak jinak, chce ovládnout, a když to nepůjde, tak alespoň zničit, svět. Ty jsi MegaMan a je na tobě doktora chytit a překazit mu jeho plány. Osud lidstva závisí na tobě, a tak podobně, jak se to hrdinům říká…

MegaMan: Return of Evil je jednoduchou akční plošinovkou, která na první pohled rozhodně nezaujme. Jakmile hru spustíte, napadne vás, že horší to snad ani být nemůže. Omyl. Prvních několik levelů opravdu vypadá nezáživně, ale to se brzy změní. Celou hrou vás bude provázet, místy i vtipný, animovaný příběh a vás pochvíli začne zajímat, jak to celé dopadne. Dobře, pokud budete dost rychlí, obratní a vynalézaví. Ale hezky od začátku. 

Když doktor Wily utekl, vyslal vás doktor Light (to je pro změnu hodný doktor) po jeho stopě. Ve stylu klasické MegaManovské akce hopsáte 16 světy za jeho dopadením. Každý svět je rozdělen na 4 levely a liší se jak prostředím, tak protivníky, proti kterým musíte bojovat. Na konci každého světa vás také čeká jeden boss a kousek příběhu. Většinou se dozvíte, co právě dělá dr. Wily a jak ho štve, že ničíte jednoho bosse za druhým. Také se vám odhalí heslo, s jehož pomocí můžete kdykoli začít hru od příslušného bodu. V jisté fázi hry se heslo stává nutností, protože obtížnost stále stoupá. Na začátku hry si sice můžete zvolit z několika stupňů obtížnosti, ty se však liší jen počtem životů, které máte k dispozici. Krom životů hraje důležitou roli i MegaManovo zdraví. Toho sice je docela dost, ale když vám dojde, ztrácíte život a začínáte level znovu. Občas se vám poštěstí a najdete něco na způsob lékárničky, nebo dokonce celý nový život.

První level a vlastně i celý první svět je jednoduchý. Nikdo vás bezprostředně neohrožuje, vaši hlavní nepřátelé, červené houbičky, si jen tak hopsají, a vy nemusíte udělat nic jiného, než si najít místečko s hezkým výhledem, všechny postřílet a doskákat do exitu. Tato idylka skončí hned v druhém světě. Tady (ale i ve všech následujících světech) jsou potvory, které střílí. A jak. Pokud očekáváte, že střela poletí vodorovně, šeredně se mýlíte. Každý výstřel je namířen vaším směrem, a co víc, stěny nejsou překážkou. Vzhledem k rychlosti s jakou potvory útočí brzy zjistíte, že zabíjení není východisko, a že nejlepší je celý level co nejrychleji proběhnout. Jediné místo, kde zbraň vždy použijete, je místnost s bossem, kterého musíte pro další postup zabít. Kromě hlavního bosse, kterým je většinou nějaký jiný „Man“, nabízejí některé světy i takzvaného minibosse. Ten není vůbec malý, jak by se mohlo zdát. Naopak je přerostlou odrůdou jedné potvůrky z příslušného světa. 

Po grafické stránce je hra jednoduchá, ale výstižná. Přestože MegaMana, dr. Wilyho i všechny ostatní potvůrky tvoří jen pár pixelů, naprosto to stačí. Důležité je, že celá hra je svižná a hratelná. Hudební doprovod je tichý a nevýrazný a zvuky jsou omezené na výstřely a exploze (a občas nějaký ten ďábelský smích). Celkově je MegaMan: Return of Evil svižnou akcí, která pobaví a není tak dlouhá, aby začala nudit.