Menagerie: Archive je jeden hodně depresivní osud v totalitě

Jaký asi může být život v nesvobodné zemi? A jaký může být život naprosto zbavený svobody? Na vlastní kůži to zjistíte v Menagerie: Archive, depresivním a nepříjemně přesném obrazu jednoho života v totalitním státě.

Tvůrce Archive, který má na svědomí také geniální Presentable Liberty, si vytvořil fiktivní totalitní zemi a rozhodl se nás v ní mučit. Stejně jako druhá jmenovaná hra i Archive je depresivní a fatalistická ukázka, jak může život jednotlivce v takové totalitní zemi vypadat. Každé rozhodnutí, které učiníte má své následky. Morálka nehraje roli.

Základní premisou je těžká úředničina. Jste šťastlivec, protože se vám podařilo dostat pozici ve státní správě. Přesněji, jak napovídá název hry, v zašedlém podzemním archívu. Zde jsou skladovány složky s údaji o všech občanech. Veškerá špína na každého chudáka, kterou může ministerstvo použít jako zbraň proti komukoliv.

Vaším hlavním úkolem je uspořádat si složky do regálů. Brzy jich bude hodně, takže to chce vymyslet nějaký systém. Jakmile vás nadřízená osoba požádá o složku toho či onoho človíčka, musíte ji co nejdříve odevzdat. Čas jsou peníze a jste placeni za rychlost. Pokud jste pomalí, vedení si na vás „posvítí“.

Krom toho vám neustále přicházejí dopisy od tří neznámých postav. Jako jeden z mála vydělávajících máte povinnost v totalitním státě odevzdávat určitý obnos ze svého výdělku těm, kteří žádný příjem nemají. Kolik to bude a kdo jej dostane, záleží na vás. Můžete ze své mizerné výplaty 15 dolarů poslat každému po pěti, nebo jen jeden vybranému šťastlivci.

Jenže v Archive má všechno vaše počínání konsekvence. Osoba, které odmítnete dát peníze (protože byste sami nepřežili, neboť jídlo se platí) se rozzlobí a napíše dopis vedení. To vás pokárá. Když nepošlete dost peněz několikrát po sobě, korespondenční přítel zemře. Venku v ulicích navíc řádí smrtící nemoc a protilátka je drahá.

Jak jste asi pochopili, v Archive není možné vyřešit všechno optimálně. Nemáte na to čas, peníze a ani svobodu. Někdo zemřít musí, někoho musíte opustit, jiného musíte chtě nechtě podrazit. Hra není tak vytříbená jako Presentable Liberty, ale nabízí mnoho možných konců a chuť opakovat a vyhýbat se „špatným“ rozhodnutím. (I když ty konce jsou jeden horší, jak druhý.)