Mental Loop - Sonic trochu jinak

Sonica a jeho rozpustilé hopsačky zná asi každý. Do jeho díla ale tentokráte fušuje trochu jiný zvířecí druh, snažící se na Sonicových dovednostech postavit vlastní úspěšnou hru. Podaří se mu to?

Při hraní Mental Loop jsem se ustavičně nemohla zbavit pocitu, že se autor poměrně výrazně inspiroval v arkádové hře jménem Sonic. Ostatně tomu napovídá i hodně optimisticky laděná barva pozadí, která svým jasem pomalu vypaluje naše oči (a trochou nadsázky samozřejmě). Ostatně podobnosti napovídá i hlavní hrdina, taktéž ze zvířecí říše. Místo toho, aby ale byl sympatickým ježečkem vypadá spíše jako dvounohá žába s mnoha výraznými sonicovými prvky. Stejně jako on totiž čas od času předvede opravdu bleskurychlé stočení se do malého klubíčka a to ani nemluvím o celkové rychlosti hry, která je snad ještě závratnější. A to nemyslím v zrovna dobrém smyslu. Nejednou se mi stávalo, že jsem se několika oblastmi hry prohnala takovou rychlostí, že bych ani zběžně nebyla schopna vypovědět, co se v nich nacházelo. Dobrou stránkou toho sice je, že takto jednoduše přeskočíte řadu překážek bez toho, abyste se jimi museli zaobírat. Jak jistě ale sami po vyzkoušení uznáte, všeho moc škodí a až se váš hrdina bude uhánět levelem tak, že vlastně ani nedokážete zabránit střetu s blížícím se nepřítelem, jistě mi dáte za pravdu.

Když došlo slovo na protivníky, je třeba si něco povědět i o nich. Jejich druhová rozmanitost není rozhodně velká a tak po několika krocích ve hře budete velice dobře znát takřka všechny. Za prvé to jsou ježečci, které bohužel nezničíte pouhým skočením na hřbet – tento postup je zde obecné neplatný. Ježka se mi podařilo sprovodit ze světa jen když jsem se náhodou ocitla ve stočeném stavu a tím jsem ho smetla. Jinak ale jakýkoliv dotyk znamená okamžitý úbytek na zdraví. Tím ale výčet nekončí. Ježci jsou samozřejmě pohybliví, k statických protivníků je ale kupodivu daleko více. Uvést je třeba stojící budku zapuštěnou do země, která ze sebe vyplivuje projektily. A to po obou stranách, podle toho, kde se aktuálně nacházíte. Poměrně klasickým příkladem překážky jsou bodáky, jimiž jsou místy obestavené skokánky na vyskočení nahoru. A vzhledem k tomu, jak nepřesný je skok hlavního hrdina a jak těžko je řiditelný, téměř nikdy se na něj nedostanete bez toho, abyste se zranili.

A tyto drobné chyby se ve výsledku posbíraly do poměrně slušné sumy, která sama o sobě znamená nižší hodnocení, než byste si mohli myslet. Snad se autor z chyb poučí.