Mirage – grafický přelud

Je to benchmark nebo není, před očima se nám hra mění.

mirage_02

Jsem ten poslední, kdo by měl něco proti jednostranné sázce na vizuální stránku hry. Pokud se správně provede, plyne z dokonalé grafiky potěšení z prozkoumání herního prostoru a to podle mě může vyvážit i slabší herní stránku – stejně jako třeba dechberoucí příběh může vyvážit jiné slabší herní elementy. V dnešní nezávislé záležitosti si ale ukážeme, že každé pravidlo má svou výjimku a občas ani blištivé pozlátko nemusí k úspěchu stačit.

Hned z kraje se sluší říct, že Mirage se nejspíše považuje za umění. Jak jinak přece ocejchovat hru, ve které létáte nad krajinou v kůži živého roje skleněných střepů, prohlížíte si nádherné scenérie a občas likvidujete nezemské kreatury, které jakoby utekly z městečka Silent Hill? A to jsem ani nezmínil hluboký příběh vyprávěný hráči skrze občasné poetické výlevy a fráze v latině...

Nač ta ironie? Mirage totiž při celé bezchybně propracované prezentaci zapomněl na hratelnost. Ovládání roje je toporné a mnohdy zcela záměrně nemožné. Vyjma explorace krajiny (v přímočarém levelu) neobsahuje hra žádné potěšení ani proměnu hratelnosti. Nedojde na vylepšování zbraní, na komunikaci s jinými postavami, na morální rozhodnutí a vůbec jakoukoliv omáčku, která dělá videohry videohrami.

Nic proti ničemu, hry se samozřejmě mohou vylučovat z žánrových škatulek, nicméně Mirage působí jako tak trochu interaktivní benchmark na otestování vaší grafické karty. Autoři ostatně sami přiznávají, že se jedná o pouhé technologie demo. Scenérie vypadají dokonale, ale spíše než v roli roje si je zatoužíte projít v kůži postavy z virtuálního masa a virtuálních kostí. Leckdo by mohl namítnout, že odcizená prezentace děje je umělecký záměr, avšak ne nadarmo jsou mnohé umělecké hry kritikou nedoceněny. Sluší se také zmínit, že tato verze Mirage je pouhé demo, byť hratelnostně uzavřené.

Ač tedy Mirage jednoznačně vítězí ve vizuálu, nejasná pravidla spolu s mysticky nejasným příběhem mu srážejí nohy a jen kvůli pěkným scenériím, které prostě je radost vidět, se hodnocení vyšplhalo tak vysoko. Tento interaktivní benchmark se může tvářit sebevíc tajemně a citovat latinské fráze, které 95% hráčů nikdy nebude znát, ale kvůli story, ke níž nemáte vztah, a kvůli pravidlům, které vám nikdo nevysvětlí, zkrátka zaškobrtává v těch nejzákladnějších videoherních principech, které si ohlídají i ty nejprimitivnější fláky od MyPlayCity.