Místo vesmírné raketky se zhostíme ovládání šikovné malé buginy či chcete-li auta s dvěma pásy místo kol, které je přímo určeno na prohledávání vesmírného povrchu. Bohužel ale nebude sloužit jen k poklidnému bádání, pro jistotu na něj tvůrci umístili také několik zbraní, které jistě při průchodu obzvláště oceníte. Svým způsobem se dá projekt přirovnat k Lethal Judgement 4, kde podobné pojíždění buginou bylo taktéž významným hratelnostním prvkem, ba co víc, zakládalo si i na stejných pravidlech. A sice že hratelnost je zcela postavena na likvidaci protivníků ve vzduchu, na zemi a přeskakování nachystaných překážek.
A to je v MoonPatrol to jediné, co budete po celou dobu vlastně provádět. Začínáte v poklidném tempu, kde je od vás požadováno jen čas od času nadskočit a vyhnout se propasti, která by byla jinak smrtelnou. Časem se začnou na povrchu objevovat také kameny, které již vzhledem k malé výšce skoku nepřekonáte, tudíž je třeba poprvé nažhavit vlastní zbraň. Ta vystřeluje jak dopředu, tak i nahoru, přičemž dopředu ji využijete hlavně na podobné překážky, do nichž byste se jinak zřítili. Asi největší vrásky na čele vám ale postupem času začnou dělat nepřátelé vzdušní. Jejich variabilita je příjemná, stále přilétají nové a nové jednotky a to navíc s pokročilejší AI. Zatímco zpočátku vám tedy doslova naběhnou na mušku a ještě vám ani palbu neopětují, čase se dočkáte i takových kousků, které budou důmyslně čekat až do chvíle, než se máte pustit do přeskoku díry a teprve poté vystřelí, což může nepříjemně zamotat celou prováděnou akcí. Jinak je MoonPatrol rozdělen na několik pasáží podle abecedy, které zároveň slouží i jako savepointy v případě úmrtí. Pokud ale ztratíte všechny životy a umřete opět, musíte se již smířit se začátkem na úplný úvod hry.
Co se grafické stránky týče, ta mi poměrně vyhovovala. Jasně že nepatří k současné špičce, rozhodně ale není radno ji hanit. A nebýt poměrně vysoké obtížnosti, měl by MoonPatrol e výsledku ještě bodík navíc.