Moorhuhn Invasion - budoucnost je ve vašich rukou

Staré známé slepičky jsou opět zpátky, tentokrát se neubránily lehce futuristického nádechu. Vyrovná se tato nejnovější online hříčka alespoň částečně svým předchůdcům?

Německou firmičku jménem Phenomedia Ag myslím rozhodně netřeba většině alespoň občasných freeware hráčů představovat. Je to právě ona, kdo vytvořila jednu z nejoblíbenějších sérií, které zpočátku začaly ve sféře freeware, postupně se však přesunuly do sharewaru a tam také zůstaly. A to s tím, že jakožto malou útěchou pro všechny natěšené hráče, kteří však nejsou ochotni za hru platit, je pokaždé servírována notně osekaná XS verze, jež sice mnohdy nabízí pěkný herní zážitek, ne však na dostatečnou dobu.

A jak se zdá, drzost Phenomedia AG ještě ani zdaleka nekončí, ba co více, bude se dost možná stupňovat o čemž by mohl vypovídat Moorhuhn Invasion. Na první pohled mnoho z vás bezpochyby zajásá, že se tvůrci opět navrátili k starému konceptu se snahou potěšit všechny jeho milovníky. Podstatně chladnější přístup ke hře však jistě zvolíte dodám-li, že i tato hříčka je pouze XS, tedy v omezené verzi, ba co více zahrát si ji můžete pouze online ve svém prohlížeči a to ještě podporováni velkou spoustou reklam.

Každý kdo již snad někdy hrál klasické střílení slepiček a to v kterékoliv jeho dostupné verzi, rozhodně mu bude princip dnešní hříčky velice dobře známý. Ostatně nezměnilo se takřka nic, pouze tvůrci lehce zasáhli do osazenstva vašich nepřátel a několik málo jedinců zaměnili za slepice v létajících talířů – čímž chtěli nejspíše docílit lehce futuristického rázu celé hry, což se jim alespoň z poloviny bezpochyby podařilo.

Vedle klasických slepic se zde nacházejí také poněkud podivné chodící, mnohdy i fialové slepice, ve vzduchu rovněž létají jak klasické slepice tak i nějaké ty, jejíchž současný nejoblíbenější dopravní prostředek je létající talíř. Vy však mezi těmito jedinci nesmíte dělat rozdíly, časový limit je totiž neúprosný a bodů není nikdy dost. Netřeba tedy dělat problémy a jen vystřelovat jeden projektil za druhým s tím, že nesmíte zapomenout na nezbytné dobíjení zbraně, v případě že to neprovedete by vás to totiž mohlo velice zbrzdit.

Samotné prostředí je příjemné, avšak se po chvíli bohužel lehce okouká, vždyť nenabízí takřka nic neotřelého. Pouze jednotvárné pole, louky, sem tam strom. Naštěstí alespoň klasická hratelnost Moorhuhn byla zachována. Ani ta však nevyzdvihne toto dílko a neudělá z něj alespoň nadprůměrný počin. Snad tedy Phenomedia příště použije trochu více nových nápadů.