Těsně předtím, než se v médiích rozvířila kauza ohledně hry Matiční ulice, v níž jde o to zabránit střílením do postaviček snědé pleti rozebrání cihlové zdi, se mi dostala do rukou, respektive objevila na mém harddisku, gameska podobného ražení s názvem Moorhuhn, jejíž náplní je něco podobného s tím rozdílem, že nikomu v ničem nebráníte a pouze se snažíte dosáhnout nejlepšího skóre. Pojďme se tedy na tento titul od Phanomedia AG podívat podrobněji, abyste se při stahování této zábavné hříčky nenudili.
První myšlenka, která mi probleskla hlavou poté, co jsem hru spustil, byla vzpomínka na střední školu. Ano, slyšíte správně. Při spuštění Moorhuhn jsem si vzpomněl na dny strávené se svými spolužáky ve školních lavicích při vymýšlení přezdívek jednotlivým učitelům. Krom toho, že naše profesorka češtiny měla několik modifikací "kuřecích titulů" jako "Terénní kuře", "Kuře na motorce" a další, nemohl jsem se nerozesmát ani při vzpomínce na nezapomenutelný výrok naší třídní profesorky Aničky Volíkové (kterou tímto zdravím, byť pochybuji, že čte náš magazín :-)). 
V jedné hodině účetnictví, které se nám snažila tři roky systematicky vtlouct do hlavy (v některých případech, včetně toho mého, marně) totiž zadala v rámci jakéhosi účetního případu příklad následujícího znění: "Představte si, že jsme koupili 1000 kuřat a z toho nám jich 300 zdechlo... Poláchu, Kuběno, co se smějete, vy nevíte, co jsou to kuřata? No, to jsou takové pipenky..." V té chvíli jsme spolu se spolužákem Davidem Kuběnou dostali neskutečný záchvat smíchu, kterým jsme nakazili také celou třídu a celou historku jsme si pak zaznamenali do deníčků, které u nás byly tehdy povinností.
Abych ale nepopisoval jen svoje školní příhody, pojďme se podívat na hru samotnou. V té naleznete pouze jednu obrazovku, což však vůbec nevadí. Vaším cílem je totiž za určitý časový úsek, který je v tomto případě jeden a půl minuty, zastřelit co nejvíce slepic. Tyto mohou buď létat vzduchem v různé vzdálenosti a podle jejich velikosti (čím menší, tím je slepice dál) dostáváte také body (čím je slepice dále, tím více bodů za její sestřelení získáte - za obrovskou slepici letící blízko vás 5 bodů, za maličké kuřátko v dáli 25 bodů). Samozřejmě abyste to neměli tak těžké, respektive abyste nebyli závislí jen na množství slepic objevujících se v jednotlivých chvílích časového limitu na obrazovce, je možné sestřelovat bonusy, což jsou prvky jako klobouk od strašáka na poli či slepice přivázané na jednotlivých lopatkách větrného mlýnu.
Samozřejmě, nejen bonusy živ je člověk, potažmo lovec slepic, a proto můžete o své těžce vystřílené body přijít. K tomu vám stačí trefit značky na rozcestníku, létající balón či letadlo vezoucí za sebou vlající transparent. Za každý, takto nechtěně strefený předmět, který je pochopitelně mnohem větší, nežli pohybující se drůbež, máte mínus pětadvacet bodů, což se rovná množství bodů získanému za každý bonus či za zastřelenou slépku v dáli. Nicméně i díky tomu je takto jednoduchá hra tolik chytlavá.
Ačkoliv by vás mohla hra vzhledem k tomu, že časový limit je dlouhý pouze 90 vteřin, přestat bavit již po několika minutách, není tomu tak a to nejen díky tomu, že se snažíte být stále lepší a překonávat své vlastní rekordy, ale také proto, že Moorhuhn již hrají v České republice stovky lidí. A tak si můžete, třeba i prostřednictvím našich auditorií, srovnávat své výsledky s desítkami dalších hráčů, neustále vylepšovat své výsledky a virtuálně soupeřit právě s nimi. A i v tomto je kouzlo této jednoduché hříčky, která jistě není originální (na podobné téma vzniklo již několik her), ale je nesmírně chytlavá a zábavná a to díky asi nejskvělejšímu provedení, kdy i zvuky jsou na skvělé úrovni, stejně jako je realistický systém nabíjení vaší brokovnice.
Moorhuhn je prostě hra, která nadchne snad každého uživatele osobního počítače, i ty, kteří obvykle hry nehrají. Jedná se o jednoduchý titul, u nějž se však díky skvěle zpracovanému nápadu budete nesmírně bavit a během několika málo minut (her) se dokonale odreagujete.
