Mujeo – hádanka místo hry

Největší kouzlo i největší nevýhoda Mujeo spočívá v tom, že hra nejen že vám nedá vůbec žádné vodítko co po vás vlastně chce.

mujeo_03

Je to více jak třicet let, co se z videoher stala masová zábava, a přesto stále odolávají plnohodnotnému uznání jako potencionální umělecká díla. Čas od času se u nějaké hry řekne, že je to umění, ale to zazní maximálně tak z úst pologramotného recenzenta, nikoliv od zestárlého akademika. Zajímá-li vás tohle téma, tak jednak doporučuji prosincové číslo časopisu Cinepur, a druhak by vás mohla zaujmout dnešní hra Mujeo.

Recenzovat Mujeo je dost nevděčný úkol. Nejprve ze všeho totiž není jasné, je-li Mujeo hra. Rozhodně se jedná o interaktivní aplikaci, ale to je i Word nebo Excel, že. Máte na starost létající ostrov a cílem je dovést ho k úspěšnému konci. Co to ale znamená? Jediným vodítkem je indikátor v levém rohu. Čím výše je, tím více se hra blíží ke šťastnému konci; čím níže je, tím dřív se vám ostrov rozpadne.

Na ostrově pak máte spoustu hejblátek, od kohoutku na vodu po světlomet mířící na nebe a teprve jejich vhodnou kombinací se ukazatel začne posouvat výše a scenérie se postupně začne měnit (viz. screenshoty). Kouzlo i největší nevýhoda Mujeo spočívá v tom, že hra nejen že vám nedá vůbec žádné vodítko co po vás vlastně chce, ale navíc jsou kombinace udělátek převelmi abstraktní a hluboké jako Mariánský příkop. Jinými slovy – nedávají moc smysl.

Je ošemetné Mujeo prvoplánově oslavovat za to, že hráči neposkytne pomocnou ruku – konec konců, právě absenci téhož často hrám vytýkám. Na druhou stranu, Mujeo je na hrátkách s tlačítky a páčky vyloženě postavené a neznalost (a tedy i nelogičnost) efektů jejich kombinací tvoří součást herního požitku – kdybyste věděli, že zakroužením světlometu po obloze přivoláte mraky a vůbec co dělají další páčky, hra by se zvrhla do mechanického hraní podle návodu.

Důležité je, že i audiovizuální styl po celou dobu drží jednotu. Jednoduchá kouzelná hudba se skvělé doplňuje s kreslenou stylizací grafiky, která ale umí ve vhodný čas překvapit nezemskými efekty. Mujeo je samozřejmě velmi krátké a velmi minimalistické; žádné další scénáře, žádné nakouknutí jinam než na jedinou obrazovku. Teoreticky lze hru dohrát ani ne během minuty; vzhledem k unikátnosti celého zážitku by ale byla chybu Mujeo ignorovat.

Rozhodně očekávám, že v diskuzi se ozve několik názorů á la "je to blbost" (pokud se tedy do diskuze vůbec někdo ozve). V nekonečném moři stejných variací na arkády, střílečky a logické hry ale musím ocenit i zástupce her, které dokazují, že videohry mohou být něčím víc, než jen bezduchou zábavou.