Na konci - opravdu daleká budoucnost

Na lehké náhledy do blízké budoucnosti jsme z her dostatečně zvyklí. Co takhle doba ode dneška vzdálená tisíce let? Jak to bude v takové chvíli vypadat vám napoví třeba právě dnešní hra.

Poměrně známé studio pracující s programem Gamemaker nemohlo chybět v poslední vývojářské soutěži velkého chytráka. Tam se tým přihlásil se svou hrou Na konci světa, která si aktuálně dle ohlasů diváků nevede vůbec zle. Ostatně jak by také ne, když prezentuje příběh, jehož časové zasazení dost možná vyrazí dech nejednomu hráči. Běžně vídáme v hrách vize, jak bude vypadat země za takových třicet či třeba i sto, dvě stě let. Kyller ale byl trochu odvážnější a svou hru zasadil do doby tisíc let od současnosti. V té době přichází ke slovu SAIS, právě objevený smrtelný virus. To pro vás znamená jediné – celkově čtveřici různých kampaní, respektive na různé planety zasazených misí a hratelnost podobnou většině scrollovacích vesmírných stříleček.

Vzhledem k trochu úsměvnému časovému zařazení si mohl autor s hrou, námětem a obsahem přeci jen pohrát daleko více. Ostatně vaše raketa stejně jako ty nepřátelské ani zdaleka neoplývají moderními technologiemi, které bychom od natolik pokročilého období logicky očekávali. A je to škoda. Být tato stránka daleko propracovanější, získal byl Na konci potřebné bodíky navíc.

Samotná hratelnost, jak jsem již naznačila, odpovídá klasickým akčním klasikám z vesmírného prostředí. Máme tedy jednu malou loďku a kopu nepřátel, kteří přicházejí vždy z jedné strany a častokrát společně. Jejich větší počet tedy daleko ztěžuje vaši situaci, i když to v Na konci až tak neplatí. Autor se pokusil tradiční koncept oprostit od té stereotypní složky, kdy máte prst neustále na tlačítku řídícím střelbu a vše jen řídíte kurzorovými klávesami. Místo toho přicházíte do styku s lodí s nízkou kadencí, která stojí proti protivníkům ,jež se pohybují jen po jediné lajně a konstantní rychlostí. Navíc vystřelují i minimum projektilů. Vaším úkolem tak nebude mezi světelnými paprsky kličkovat snažit se jich zabít co nejvíce, ale zničit jich alespoň několik, jinak by se mohlo snadno stát, že nepostoupíte dále. K tomu je třeba k dobru přičíst i výběr lodí, u něhož jsem na druhou strau postrádala nějaký vizuální podklad.

Na konci není rozhodně špatnou hrou. Bohužel po grafické stránce působí většina lokací tak trochu chudě, mnohdy se setkáte s naprosto hluchým místem bez nepřátel a ještě navíc eliminací frenetické složky ze hry vyprchal jakýkoliv adrenalin. Takto je hra takovou rozvážnější akci, otázkou zůstává, nakolik bude hráče bavit.