Nano Terra - budete rychlejší?

Pomalý a promyšlený postup zde nevyhrává. V Nano Terra vítězí jen ti nejrychlejší, schopni se rozhodovat v časové tísni a okamžitě reagovat na okolní podněty. Troufnete si?

Strategický žánr v rámci freeware scény každopádně nepatří k těm nejnabitějším. Ba právě naopak, mnozí vývojáři se mu vyhýbají jako čert kříži a tak se většina strategických počinů poslední doby smrskává do příliš nevábné skupiny „gamemakerovky“, které (mě osobně) už prostě nebaví. Pro všechny kdo po tomto dlouhodobém suchu s nadšením v očích očekávají, z jaké strany přijde ten hit s velkým H u nějž se bude možno alespoň na pár odpolední zabavit mám dobrou zprávu. Všichni kdo s nedočkavostí sledovali stránky Digipenu, jakožto možného autora nadcházející bomby, již musí mít jasno. Nano Terra totiž vyšla před nějakou dobou. A prohlásím-li, že je to strategie jako řemen, rozhodně nebudu daleko od pravdy.

Nejen že se autoři pustili na tenký led strategického žánru, navíc se rozhodli spolu se svým projektem prakticky oprostit od zaběhlých konvencí tohoto žánru a vytvořit tak na jednu stranu jednoduchou, zato výtečně hratelnou gamesku – a v tom přesně spočívá kouzlo Nano Terra.

Základem celé hry jsou pouhé dvě mapy, což je rozhodně škoda a nebýt tohoto „nepodstatného“ detailu, mohla být výsledná číslice hodnocení ještě o jeden stupínek výše. Na oněch mapách pak probíhají souboje a to mezi vámi zadaným počtem jedinců a je jen na vás, zda si zvolíte všechny počítačem řízené či dáte přednost reálným kamarádům.

Základem všeho bytí je stejně jako ve většině monarchistických zemí Queen nebo-li Královna. Tímto slovíčkem je označena základní a zpočátku také jediná budova, která vám byla přidělena. Vedle ní se po mapě pohybuje jeden kulatý dělník s nímž je radno se pustit okamžitě do práce – pokud totiž v Nano Terra něco rozhoduje o výsledku mise, pak je to především čas, rychlost a správnost rozhodování. Žádné zdlouhavé budování základny se zde ani vzdáleně nekoná. Stačí jen spolu s první dělníkem co možná nejrychleji sesbírat po mapě barevné kameny (celkově tři barvy) a pokud se vám podaří získat tři ze stejného odstínu, stavba příslušné budovy, na níž jsou tyto ingredience potřeba, započne. Asi nejdůležitější pak je vybudovat co nejdříve Útočnou Královnu. Jen dík ní totiž zvládnete odrazit prvotní nátlak nepřátel a zachránit si tak existenci ve hře alespoň na několik dalších sekund, kdy se začne lámat chleba podruhé. A tak se není čemu divit, že jedna hra v Nano Terra po maximálně pěti minutách končí – pro pomalé a rozvážné stratégy zde prostě místo není.

Technická stránka, je klasicky na výši, snad možná v porovnání s jinými hrami Digipenu trochu zaostává, to je ale jen opravdu drobná vada na jinak prakticky nenarušené kráse. Na chuť Nano Terra asi nepřijde každý milovník strategií. Pokud tedy raději dáváte přednost pomalejšímu a promyšlenějšímu postupu, dejte radši od ní ruce pryč dokud je čas – ostatním ji mohu jedině doporučit.