Nebyla by to pořádná zima, kdyby si člověk nemohl trochu zařádit, zkoulovat se, zasáňkovat si a postavit si iglú. Všechny tyto aktivity k tomuto ročnímu období patří jako... jako... no prostě k sobě patří a nikdo s tím nic nenadělá. Já jsem měl ze všeho nejraději vždycky to stavění iglú. Možná to bylo tím, že sáňky pode mnou většinou praskaly a při koulování mi sestra jednou rozbila hlavu kamenem zabaleným do sněhu (to jsme ale rodinka, že?). Možná za to může ale něco jiného, na tom však ani moc nesejde. Důležité je to, že stavbu sněhových obydlí mám rád a závidím Eskymákům, že v nich mohou bydlet celý život.
Nejspíš to je důvodem, proč se mi zalíbila hra Nanuk od německé společnosti RealMedia. Její příběh je prostý. Jeden Eskymák si vyšel na lov, a než se vrátil zpět, ledy se hnuly a od jeho vesnice jej nyní dělí kanál ledové vody. Zkusit přeplavat na druhou stranu by byla holá sebevražda a loďku s sebou nemá. Na druhou stranu se ale nějak dostat musí, protože tam na něj čeká zbytek kmene a hlavně jeho milá. Co dělat? Ještě štěstí, že proud vody žene vzniklou trhlinou menší i větší kusy ledu. Při troše šikovnosti a štěstí by to snad mělo jít přeskákat.
Ono to ale není tak jednoduché, jak by se mohlo dát. Kry plují jak se jim zachce, nebo přesněji řečeno, kam je zrovna proud zažene a kam se od břehu a jiných plovoucích kusů ledu odrazí. Zachovávají přitom zhruba zákon akce a reakce, takže dostat se na druhý břeh nemusí být zrovna to nejjednodušší. Navíc to vypadá, že trhlina nejen oddělila vás od zbytku vesnice, ale zničila i obchodní dům a zoologickou zahradu. Jenom tak si lze totiž vysvětlit ten zvěřinec a harampádí, které kry přinášejí. To se vám někdy hodí, když tam je například poklad nebo telefon, někdy to je naopak na obtíž, jako když na ledu, na který chcete skočit, sedí smutný a rozmrzelý medvěd.
Ano, tušíte dobře. Zatímco budete přeskakovat z jedné strany na druhou, budete se snažit získat co nejvíce bodů tím, že budete "sbírat" předměty, které by se vám mohly teoreticky hodit, a zároveň se budete vyhýbat situacím nepříjemným či dokonce životu nebezpečným, které vám body zase odečtou. Kromě toho si budete muset dávat pozor, abyste nespadli to ledové vody, neskočili na tenkou kru nebo se nenechali proudem odnést daleko od vesnice. Všechny tyto zmíněné situace vás totiž připraví o jeden z vašich drahocenných životů a oddálí tak okamžik, kdy se konečně dostanete na druhou stranu k dámě svého srdce.
Na druhý břeh se musíte dostat v zadaném časovém limitu, a někdy to není žádná legrace. Čím jste totiž lepší, tím se tento limit snižuje, až se nakonec na ledě pěkně zapotíte. Ale nemyslete si, že máte vyhráno okamžikem, kdy se ocitnete nohou na pevné zemi. Ještě vás čeká cesta přes vesnici, a ta vám může zpočátku zabrat ještě více času než zdolávání zrádné vody. Pokud se vám to ale podaří, budete odměněni převedením zbývajícího času na body, objetím své milované a postupem do další úrovně. Ta je graficky stejná, jenom se liší již zmiňovaný časový limit, který je tentokrát o něco menší. Do vínku také dostanete jeden život navíc. To však pouze v případě, že nemáte plný počet, protože jinak vám bude jeden z neznámého důvodu naopak odečten. Asi abyste si zas tak moc nevyskakovali.
Až na tuto drobnost je ale Nanuk po všech stránkách zábavná a vydařená hra. Graficky je zpracovaná na výbornou a hezký je i zvukový a hudební doprovod. Co je ale na hře bezesporu nejkrásnější, je vřelé objetí, kterého se dočkáte po setkání se svou drahou polovičkou. Tak co, nechcete si to také zkusit?
