Začátečnické štěstí mate lidi od počátku věků. Znáte to jistě sami. Napoprvé v kartách či Counter-Striku porážíte ostřílené štamgasty, ale při druhé, třetí a čtvrté hře přijdete o kalhoty i svoje ego. Stejně tak i na videoherní scéně platí, že první díl je často výrazně povedenější než díl druhý. Vývojář James Gamble se nyní pokusil updatovat svou loňskou arkádovou hopsačku NeonPlat na druhý díl. Není ale jeho práce poněkud zbytečná? Vždyť okolo přiložené obrázky z prvního a druhého dílu jsou ideální látkou pro hru "Poznej deset rozdílů".
Oba díly tedy spadají do kategorie arkádových skákaček a v obou dílech je jediným cílem získat maximum bodů. Tyto se navyšují likvidací oponentů a "natíráním" bílých panelů, které jsou záhy vyměněny za jiné panely. Oponenty lze likvidovat především sběrem modrých koulí, které po nich vrháte. Z takovéhoto popisu se asi nezdá, že by NeonPlat 1 či 2 měly být jakkoliv zábavné, nicméně při správné rychlosti lze u takovéto hry vydržet překvapivě dlouho.
Herní prostředí se přitom neustále dynamicky mění. Kromě skákání samotného využijete i šplhání po žebřících či několik power-upů. Zatímco první díl obsahoval jediný herní mód, druhý jich má celou paletu – ale všechny jsou si podobné jako vejce vejci. Naopak jednoznačným skokem kupředu je kooperativní hra více hráčů, kterou první díl neobsahoval. Také po grafické stránce prošel NeonPlat 2 mírným přestřikem, byť si i nadále zachoval minimalistický ráz (což je jen jiný výraz pro "je hnusný").
Na zahraničních webech se lze dočíst, že druhý díl svými novotami až mate. Podle mého názoru sice obsahuje řadu nepříliš odlišených modů, ale drobné rozdílnosti jsou přesně to, co chybělo prvnímu dílu. K nedobru připočtu i fakt, že se mi NeonPlat na recenzovaném počítači nadprůměrně sekal – problém dozajista subjektivní, nikoliv však neiritující. Chcete-li trochu nezávazného poskakování a spokojíte-li se s primitivním konceptem o navyšování score, nelze než NeonPlat 2 doporučit.