Jinak ale vlastně žádné souboje předvádět nebude, název i jeho zařazení je takové symbolické a věřím že jen samotný název jistě přiláká řady hráčů. Jinak je ale třeba podotknout, že se jedná o naprosto tuctovou hopsačku, jejíž level navíc neoplývají žádnou originalitou. Jsou vždy jedno-obrazovkové, přičemž cílem je dostat se až k exitu. Cesta pak skýtá hned několik problémů. Za prvé to jsou samy plošinky, které jsou rozmístěny tak, aby jejich zdolání vyžadovalo opravdu maximální přesnost. To znamená že jsou roztaženy do šířky, jejich velikost není zrovna největší a stačí jen malý krůček vedle a již padáte dolů. V lepším případě dopadnete na začátek, abyste se hned posléze začali šplhat opět pěkně nahoru. Jinak se ale seznámíte s druhou nástrahou, kterou jsou ostré bodáky. Ty nejsou rozmístěny jen tak náhodně, nýbrž stojí vždy přesně na takovém místě, kde může být očekáváno vaše zaváhání a případný pád, z něhož již posléze není úniku. Po této stránce je design levelů promyšlený, celkově se ale jeví spíše nudně.
A z bídy hru nevytrhnou ani protivníci. S těmi si už autoři nevyhráli vůbec a místo aby nám vyrazili dech propracovanými a děsivými monstry, vrhají po nás jednotky, které vypadají jako přemalovaný hlavní hrdina. Rozumějte, jedná se také o kostičky, pouze v odlišné barvě – zelená červená. Jejich likvidace je navíc zcela nezáživná – stejně jako ve většině arkád je budete nelítostně zašlapávat do země. Pár kol vás to možná bavit bude, poté co se ale dostaví stereotyp, jistě hru bez milosti vymažete. A o opaku vás nepřesvědčí ani grafická stránka, která na mě sice zpočátku působila mile, celkově se ale velice rychle okouká. Co dodat závěrem? Ninja Run není hrou špatnou, celkový negativní pohled recenze spíše tkví z velkého zklamání, které se po prozkoumání hry s takto zajímavým názvem dostavilo.