No-Action Jackson. Hra, o níž se až do jejího vydání nevědělo prakticky vůbec nic je dalším z klenotů, jež vyprodukovala scéna okolo programu Adventure Game Studio. A podobně jako řada v AGS vyrobených klasik i No-Action Jackson odkazuje svým stylem, humorem i ovládacím rozhraním k titulům Lucas Arts z devadesátých let, byť inspirace Monkey Islandy či Day of the Tentacle zdaleka není tak zřejmá.
Děj poněkud ujeté adventury začíná záběrem na trojici fanatických hráčů stolních her na hrdiny. Jackson dělá pána jeskyně – a už tato první krátká dialogová scénka odhalí v plné kráse specificky absurdní humor hry. Následuje střih a obraz se ocitá v ložnici hlavního hrdiny. Ten je ze sna probuzen nepříjemnou návštěvou – maminka nejenže po něm chce splnění domácích povinností, ale ke všemu přijde se zprávou, že na návštěvu dorazili prarodiče, což by mělo pro Jacksona znamenat konec veškerých plánů na odpolední 
hraní skvělé hry jménem Slackmaster. To se ovšem našemu klučinovi ani trochu nelíbí – a tak se hlavním cílem No-Action stává útěk, splnění všech odporných požadavků babičky a dědečka a konečně vytoužená partie domluveného RPG.
Děj je velmi dobře propracován a na freeware poměry i neobvykle vyprávěn formou retrospektivy. Naprosto geniální jsou pak některé dialogy, které svým vtipem a lehkostí připomenou zlaté časy Rona Gilberta a jeho spolupracovníků. Stejně tak ale No-Action Jackson boduje i v oblasti logických hádanek. Celá hra je vcelku obtížná. Ne, to je slabé slovo: je velmi obtížná a často se i zkušení hráči budou muset pořádně zapotit nad řešením. V naprosté většině případů se ale dá říci, že jde o puzzly opravdu logické, což překvapí vzhledem k nutnosti častého kombinování předmětů v inventáři a pečlivého provádění všech dialogů. Vyrobit takto komplexní a přitom v zásadě správné hádanky chce kus designérského kumštu – a ten autorovi No-Action rozhodně nechyběl.
No-Action Jackson má specifický styl. Hlavní hrdina je velmi výrazný: je to zapřisáhlý odpůrce všeho, k čemu by bylo lze přidat adjektivum "zdravý", prostěradlo na postel si nevyměnil už pěkných pár let a permanentně zavřené okno jeho pokoje zajišťuje patřičný odér pařanského doupěte. A ani ostatní postavy, na něž lze v průběhu hry narazit, na tom nejsou o mnoho hůře.
Grafické zpracování, jak je vidno z obrázků, taktéž Lucas Arts velmi připomíná. Běží sice ve vcelku nízkém rozlišení, přesto ale dokáže na jednu obrazovku vměstnat velké množství kouzelných detailů a uchovává si komiksovou roztomilost a estetickou hodnotu. Animace jsou plynulé a velmi četné, a tak jediným záporem audiovizuálního zpracování zůstává nevýrazná hudba, jež se omezuje na pár ne zrovna výrazných melodií. 
Na druhou stranu, zvukové efekty jsou na adventuru volně šířitelného druhu až nebývale propracované – kupříkladu některé z nich se ztlumují a zesilují se vzdáleností.
No-Action Jackson je perfektní prakticky po všech stránkách. Snadné ovládání SCUMM systémem klikání na příkazy už jen dokresluje i jinak velmi dobrý herní zážitek. Na první pohled nenápadná kreslená point'n'click adventura je ve skutečnosti skrytou perlou svého žánru. Ale pozor: vzhledem k obtížnosti se opravdu nehodí pro začátečníky!
