Ta nabízí klasicky ničím netušený vesmír, viděný pohledem zboku, přičemž celá herní plocha klasicky scrolluje konstantní rychlostí zprava doleva, což mimochodem znamená, že si nebudete moci ani na malou chvíli oddechnout. Posazeni jste opět dovnitř vesmírné lodě vybavené zbraní s nevyčerpatelným zásobníkem, jež se stane nedocenitelným společníkem na celé této výpravě, bez nějž byste si poradili jen opravdu stěží.
Protivníků je pochopitelně mnohonásobně více a to již od začátku, kdy vás však stihnou jednodušší lodě nevystřelující žádné projektily či jen opravdu zřídka. Hned posléze však nastupují nepřátelé podstatně obtížnější, díky čemuž dostává Shooter příjemné tempo, jemuž je se třeba okamžitě přizpůsobit. Důležitým ukazatelem je malý dolar v levém spodním rohu. Ten je zpočátku vyplněn bílou barvou, které bude postupem času ubývat a to podle toho, jak šikovně se zvládáte vyhýbat nepřátelským projektilům. Symbolizuje totiž jakési zdraví vaší lodi – v případě že jej tedy kompletně vyčerpáte znamená konec hry a s tím spojené sečtení dosažených bodů, jež vás mohou motivovat k lepším a lepším výkonům a s tím spojeným opakovaným hraním.
Co se týče hratelnosti, zde je pro méně zkušenější hráče pouze jedna jediná překážka a tou je poněkud vysoko nastavená laťka obtížnosti, což může mnohé velice brzy odradit. Na druhou stranu nemáte dohrání celé hry až tak jednoduché. Technická stránka je pak stejně jako hratelnost víceméně průměrná, přičemž nejhorší je nejspíše velice bídné rozlišení – po celou dobu hra poběží pouze v malém okénku. Za zkoušku však Not just another fucking space shooter stojí, ačkoliv žádné nečekaně kvalitní dílko rozhodně nečekejte.