okkuplektor – logické létání

Nezávislá lítačka od pána jménem 0rel se evidentně inspirovala stařičkým Descentem. Namísto bludiště se vyskytujete hlavně v otevřeném prostoru, svoboda pohybu ale zůstává. Avšak hlavní otázka zní, nakolik mu můžeme odpustit další pokud o retro nádech?

okkuplektor_02

Někteří vývojáři freeware her developují, protože je to jednoduše baví (přičemž se tím leccos naučí a může je čekat teplá práce u velké společnosti). Jiní zase, protože mají epickou vizi superhry, tj. neskonale dokonalejší hry, než jaké vyplivují ony velké společnosti (přičemž je čeká zjištění, že existuje jistý důvod, proč žádná taková hra neexistuje). A někteří vývojáři si prostě myslí, že dělají umění (přičemž to realizují hnusnou grafikou a mnohdy nudnou hratelností). Už podle názvu dnešní hry je jasné, že okkuplektor by chtěl být dalším nezávislým “herním uměním.“

Máte vznášedlo pohybující se v trojrozměrném prostoru a musíte se dostat k šedé krychli, povětšinou umístěné na druhé straně (malého) levelu, popřípadě uvnitř opevněného hradu (který nejprve musíte zničit). Cestu vám znepříjemňují jednak protivníci, jednak nedostatek munice do zbraní. Není však problém se urvat, prosvištět kolem nepřátel, vletět do krychle a dokončit kolo v řádu několika sekund.

Pro munici, představovanou levitujícími objekty, se stále musíte vracet na počátek kola. Podobný postup musíte aplikovat i na zdraví. To vidíte na bílých světlech na vrcholu kokpitu. okkuplektor obsahuje zhruba deset kol, na všechny dohromady máte pouhé tři životy. Hra je přitom poměrně dost krátká, avšak o to svižnější a někdy i nečekaně náročná.

Jádrem hratelnosti okkuplektoru je totiž přemýšlení. Nikdo vám neoznačí, kde je cíl nebo kde je munice. Žádný briefing vás nečeká a toho, co se po vás vlastně chce, se musíte dobrat sami. Většinou to není příliš náročné, ale díky designu levelu je to vždy dostatečně zábavné. Bohužel, jak jsem již zmínil, 0rel se zároveň snažil o umění, čili o to, aby hra vypadala retro...

Takřka po roce recenzování pro Plné hry si troufám tvrdit, že právě snaha “být retro“, popřípadě snaha “udělat hru během doby, kterou normální člověk stráví spánkem“, je to, co nezávislým hrám nejčastěji škodí. Podíváte-li se na okolní obrázky, musíte uznat, že okkuplektor není výjimkou.

Přísně vzato není okkuplektor v základu odlišný od překrásného Arc Aether Anomalies, nicméně 0rel schválně vytvořil rozkostičkovanou lowpoly grafiku. Nepopírám, že někomu se to může líbit, ale stejně tak jsou i lidé, kterým se líbí třeba Eva a Vašek. Deset procent dolů. Na druhou stranu je design levelů a jejich stylizace je skutečně vynikající, a kdyby je 0rel realizoval bez retro feelingu, tak bych si leckterý screenshot s radostí i pověsil na Plochu a pyšnil se s ním před kamarády.   

Navzdory tomu, že mi okkuplektor byl vlastně nadmíru sympatický svou hratelností a že 0rel zřejmě ví, jak se mají dobré hry dělat, tak nemohu než snížit hodnocení kvůli slabší audiovizuální stránce. Je to subjektivní, takže vězte, že pokud jsou ve vašem srdci pixely, můžete si hodnocení o desítku zvýšit. My ostatní budeme dále štkát na některé nepochopitelné trendy nezávislých vývojářů.

PS. První loading trvá extrémně dlouho kvůli načítání hudby. Podruhé už to jede během několika sekund.