Střílečky už dnes můžeme rozdělit do několika kategorií. Záchrany, pomsty (Max Payne), vysvobozování (Red Faction, Serious Sam 2) a další méně početné skupinky. Konkrétně dnes to bude o vysvobození. V Operation Genocide vám netradičně dělají společnost mimozemšťané a sem tam i pěkně ohavné zrůdy. Na strastiplné a dlouhé cestě vás bude doprovázet průsvitný ufoun, který chce společně s vámi odletět domů pomocí svého plavidla, jež se nachází neznámo kde. Naštěstí ten maník nepřekáží, nýbrž pomáhá při likvidaci všeho, co se na vás podívá (respektive vrhne). Nejlepší ale je, že váš komplic umí zabíjet i přes zeď, což je sice výhoda, avšak na druhou stranu hrubá chyba, na které budete narážet takřka nepřetržitě.
První, co můžete podstoupit je trénink. Ten je ale vesměs úplně na nic. Nic moc vás nenaučí, tudíž je načase pustit se do samotné hry. Během svého prodírání se obludnými nestvůrami si osaháte až 9 velmi pěkných zbraní, přičemž každá z nich má odlišné vlastnosti - a to je pravděpodobně nejlepší prvek, který hra nabízí. S délkou jednotlivých levelů je na tom ale Genocide o něco hůře. V každém budete nanejvýš 30 vteřin a poté 15 vteřin čekáte, až se načte sektor další, a takto pořád dokola, což se nám ale vůbec nezamlouvá. Toto nepřirovnávám k chybě, nýbrž k pěknému „vopruzu“, který na vás čeká téměř za každým rohem. Prostředí je něco přes 10 (což je celkem vysoké číslo), ale jsou krátká a nemastná neslaná, takže nic, co by mělo Genicode posouvat k výtečným střílečkám. Dalším mínusem je nemožnost nastavit si klávesy dle svého gusta. Pakliže chodíte i v jiných hrách pomocí kláves W,A,S,D, budete vysmátí. Zbytek si bude muset na pohybové klávesy bohužel zvyknout (přiznejme si ale, že jsou tyto klávesy dnes standardem).
Věnujme jeden odstavec nepřátelům. Na rovinu, vypadají velice odfláknutě, ale na druhou stranu místy zpozorujete jejich mírnou AI, a to nebývá ve freewarových titulech zvykem. Počet nepřátel je chvalitebný, avšak jejich model se dá označit jako dostatečný, až nedostatečný (za 5 jako ve škole). Shrnutím jsou nepřátelé tak příšerní (méně jak 30 polygonů), že vzbuzují strach, ale svým ohavným zpracováním a ne zajímavými křivkami jako třeba v Doom 3.Grafika také není věc, kvůli které byste měli Genocide bez váhání stáhnout. Už po prvních 3 vteřinách spatříte velmi nechutný bug, který bohužel není ojedinělý. Programové chyby vám budou dělat společnost velmi často, a to není dobře. Dále absentuje změna rozlišení nebo detailů, takže pokud máte dělo rychlejší než 2 GHz, bude se váš miláček pěkně nudit (a vy po nějaké chvíli také ;-)).
Jistě se mezi vámi najdou čtenáři, kteří se nejprve podívají na poslední odstavec, v němž hru buď doporučíme nebo naopak. Následující věta mluví za vše. Operation Genocide je velmi odfláknutou záležitostí, která vás nebude bavit věčně (ostatně jako nic). Můžete se však těšit na velmi široký arzenál zbraní, výtečnou hudbu - a to je asi tak vše. Pokud jste nehráli Twilight of the Gods, sáhněte raději po něm. Nejlépe uděláte, když stáhnete Genocide, který vás příliš nenadchne, a až poté Twilight (to nebudete litovat). Dnešní dílko je průměrné, ale za počet zbraní a sektorů udělím o jeden bodík více. Škoda, že si autoři nedali pozor na některé nedodělky (ne-li přímo ptákoviny), bez kterých mohlo jít o velmi zábavný titul. Další zahozená šance. 