ORacer - zdařilé poježdění v 3D

První, co člověka praští do očí, je nádherně zpracovaná grafika, která nemá na drtivou většinu 3D freeware projektů obdoby. Hratelnost ORaceru je také slušná, takže proč si nezajezdit pár kol proti soupeřům?

ORacer vyšel původně jako testovací verze, nicméně tvorba finální verze se nějakým způsobem zasekla, takže můžeme označit původně testovací verzi i jako verzi konečnou. Nic to neubírá na faktu, že ORacer je hrou nadmíru povedenou.

Už samotné menu hry působí o něco více profesionálnějším dojmem, než jsme u freeware her zvyklí. Po upravení široké škály nastavení zvolíte jednu ze tří testovacích tratí a můžete se dát do závodění. Jezdit se bude uprostřed v přírodě na ne zrovna rovném povrchu, čemuž je přizpůsoben i váš napolo terénní automobil. Cestou musíte projíždět rozmístěné checkpointy, které spolu s tím, kde se nacházejí vaši počítačoví soupeři, vidíte na přehledné mapce v pravém dolním rohu obrazovky. Všechny tratě jsou nastaveny na tři kola, což se může zpočátku zdát jako malé sousto, ale věřte, že se nejedná o nějaké okruhy okolo rybníčku na vesnici. Každé kolo vás bude stát nemálo úsilí a času. Trať je v nepřehledných úsecích vyznačena mantinely a pokud do některého z nich vrazíte, různě se pootočí či převrátí. Vašemu autu se však nic nestane ani při té nejstrašnější havárii v plné rychlosti.

Jak už jsem nakousl v úvodu, ORacer disponuje opravdu bravurní grafikou o čemž se nejlépe přesvědčíte při zhlédnutí obrázků ze hry. Vše je tak akorát barevné, nikde nic nechybí ani nepřebývá, prostě radost pohledět. Pokud připočteme velmi dobré chování auta, vypadá to, že nic nebrání ORaceru v nástupu na trůn, ale několik chyb by se našlo. Jednou z nich je velmi časté přetáčení auta v ostřejších zatáčkách, což se vám s postupem času a díky získaným zkušenostem podaří z větší části eliminovat, nicméně i přesto mi přijde až příliš nepřirozené. Tou největší vadou na kráse je inteligence vašich soupeřů. Nejsou schopni nic jiného, než zběsile dupnout na plyn a vybourat se v nejbližší prudší zatáčce, při čemž ještě rozházejí okolní bariéry tak šikovně, že při projíždění dalšího kola si musíte cestu vpřed razit jako ledoborec v zamrzlém moři. Navíc ve hře potřebujete o dvě klávesy navíc na řazení, což může být pohodlnějším hráčům na obtíž. Nicméně v tomto posledním případě jde spíše o zvyk.

ORacer nemůžeme považovat za automobilové závody, vzhledem k tomu, že se po několika kolech vyjezdíte a vaše soupeře necháte v prachu daleko za vámi. Pak se z ORaceru stává pouze příjemné poježdění ve velmi pěkné 3D grafice. Někomu to stačit může, jiným zase ne.