Pathways - osm různých cest

Někdy máte v jediný den hned několik cest a na každé čeká trochu jiné zakončení. Zpětně se pak zamýšlíte, jak by to dopadlo, kdybyste něco udělali jinak. V Pathways si to přímo vyzkoušíte a to hned osmkrát.

Blob's Bubble Buster Adventure!

Pathways se z dostupných žánrových kategorií asi nejvíce hodí do kategorie adventur, i když se od většina dalších her ve stejné složce poměrně výrazně odlišuje. Neovládá se myší, což automaticky znamená, že se nejedná o další point&click záležitost. Místo toho si postavu přivlastníte za pomocí kurzorových kláves a vedle těch vlastně ani nic dalšího k ovládání potřebovat nebudete. 

Patways je totiž výhradně o pochodování herním světem a následování několika příběhů. Pokud bychom se řídili samotným názvem, ten nám naznačuje, že existuje několik možných cest, kterými se můžeme vydat. Vždy ale začínají doma u drahé polovičky, kterou ale hned prvními kroky opustíme a to navzdory tomu, že nám říká, jak se o nás bude obávat. A má rozhodně proč. Ať už na kterékoliv odbočce zvolíte jinou cestu, vždy se odhodláte absolvovat trochu jiný příběh, což je samo o sobě dosti zábavné. Každý je totiž vymyšlený úplně jinak, jeden zasahuje do reálného života, jiný pro změnu vše posune do dosti fantaskní roviny a občas si pro nás tvůrci dokonce přichystali tak trochu netradiční chování v některých situacích. Jako příklad je možné uvést, když procházíte cestou kolem dvou náhrobků, kolem se setmí a navíc potkáte obrovskou zelenou příšeru. Hlavou samozřejmě probleskne, že to máte spočítané. Ve skutečnosti ale stvůru porazíte a šťastně dorazíte domů. 

Důležité je, že hru nesmíte brát jako nějakou výzvu, píše takové interaktivní vyprávění příběhů, na jejichž konci nic nezměníte. V některých jsme svědky happyendu, jinde hlavní hrdina podlehne například velkému vymahači peněz, kterému podle všeho nemohl zaplatit. V hlavním menu se vám odpočítává množství již absolvovaných příběhů, které se vyšplhají až k celkovému počtu osmi, což v praxi znamená hratelnost v řádu několika málo minut. Zajímavé je i řešení rozhovorů, které tak trochu připomíná němé filmy z dávné doby. Vždy, když na vás někdo něco promluví, otevře se černá obrazovka a na ní krátká vysvětlující zpráva. Nechybí ani zdobené bílé okraje, zkrátka i s touto drobností si autoři pohráli. 

Pokud budete projekt brát jako takovou exkurzi do představivosti autora, která se touto zábavnou formou pokusil sdílet osm příběhů, budete spokojeni. Na druhou stranu je nutné vytknout trochu moc kostičkovanou grafiku, která mohla být rozhodně kvalitnější. Na její poměry je ale herní prostředí vykreslené docela slušně.