Patrimonium je adventura, jíž opravdu sluší přízvisko fanouškovská. Jedná se o jasnou poctu směrem ke zlatým letům společnosti Lucas Arts a dobám, kdy ještě dělala dobré hry. Patrimonium sami autoři popisují jako 2D kreslenou point'n'click adventuru ze staré školy – a je to deskripce nanejvýše příhodná. Hra využívá enginu AGAST (v němž byla mimojiné vyrobena nedávno na Plných hrách recenzovaná perfektní adventura Ozzie and the Quantum Playwright) a je vydávána tak, jak tomu u delších amatérských projektů často bývá, po aktech, přičemž zatím je k dispozici právě jen ten jeden první, úvodní.
Hlavním hrdinou Patrimonia je třiadvacetiletý student kvantové fyziky Julian Hobler, jenž se vyznačuje krom nevšední inteligence též neobvyklou neochotou platit účty, což mu způsobuje čas od času nepříjemné problémy. Jako třeba v den, kdy začíná celá hra: sotva si stačí vybrat poštu, vyhodit upomínky k zaplacení a přečíst dopis od profesora Peter Woncieka zvoucí ho na pomoc s jistým výzkumem v Egyptě, doráží k jeho obydlí dvojice nabušených ranařů. S trochou štěstí a prohnanosti sobě vlastní nicméně Julian uniká a na letišti si sérií typicky adventurních fintiček a triků zajišťuje letenku za profesorem.
Bohužel, odletem do Caira první kapitola končí, a tak se Julian setká jen s několika málo vtipnými postavami – mateřskou úřednicí na letišti, opravářem fotobuňky čekajícím na příhodnou žárovku, nafoukaným businessmanem, či třeba chovatelem malých domácích zvířátek zakládajícím vlastní klub. Logické úkoly jsou zábavné a není snadné vždy dojít ke správnému řešení, takže ač je první kapitola značně krátká, pobaví na slušných pár minut. Dialogy jsou lehké a humorné přesně ve stylu titulů jako Monkey Island či Day of the Tentacle, potěší i několik intertextuálních narážek (například na Pulp Fiction).
Hratelnost Patrimonia je nicméně na vysoké úrovni. Přispívá k tomu zejména interface. Ten je sice ve SCUMM stylu s hned devíti ikonami pro různé akce, naštěstí je ale implementována důležitá funkce pravého myšítka, jímž je možné pro daný aktivní objekt spustit nejpřirozenější akci, čímž se hraní značně zrychluje a zpohodlňuje. Ve hře funguje dokonce hintovací systém, kdy Julian sám od sebe hráči občas poradí, jak dál, neví-li si člověk za monitorem evidentně rady.
Grafické zpracování, jak je zřejmé z přiložených screenshotů, patří k naprosté špičce mezi freeware hrami a vyrovná se řadě komerčních her. Patrimonium má vlastní plně animované a pořádné dlouhé intro, nádherné lokace v rozlišení 640x480 a velice pěkné postavy (jimž by nicméně možná slušelo ještě o trochu více animačních fází). Hudba je lehce nadprůměrná, škoda, že autoři neimplementovali žádné zvukové efekty.
Dalších obsáhlých statí už netřeba. Vše podstatné již bylo řečeno: Patrimonium je na pohled i na zahrání perfektní titul, jenž se nese v tom nejlepším duchu starých adventur od Lucas Arts, nabízí zajímavý příběh, vtipné dialogy a promyšlenou zábavu. Zkrátka a dobře, ani poněkud přestřelená velikost by majitele rychlejších linek neměla rozhodně od stahování odradit.