Je to smutné, ale musíme se s tím smířit. Na světě opravdu nejsou všichni lidé hodní, poctiví a obětaví. Mnoho z nich jsou naopak zlostní, lakomí a nebezpeční zlosynové, a někteří z nich dokonce nejsou ani lidé. To je mimo jiné případ tajemného Veria, který se rozhodl zotročit všechny dataGuye (toto podivné slovo lze přeložit jako "dejťák", já jej ale raději ponechám v originále) a podrobit je své vůli. Ti jakmile jeho snahy prohlédli, snažili se vzbouřit. Jak ale záhy zjistili, jakýkoliv odpor byl v té době již marný a hlavně nemožný. Všichni totiž na sobě měli podivné obleky, pomocí kterých je mohl Verio bez problémů kontrolovat, a dokonce je i přivést k výbuchu (asi nejlepší vyjednávací prostředek). Situace by byla naprosto zoufalá, kdyby na jejich planetu náhodou nezavítala mladá kosmonautka Joanna. Ta se nad ubohými dataGuyi slituje a rozhodne se je vysvobodit. Až později zjistí, do jakého nebezpečného podniku se to pustila, ale už je pozdě couvnout. Nebude totiž trvat dlouho a bude mít i vlastní osobní důvody, proč si to s Variem vypořádat. Snad se jí to podaří.
Ano, tak toto je ve stručnosti příběh hry Perfect Dark, která má podtitul Into the Darkness. Jedná se o akční hru, ve které je vaším úkolem zastřelit svým laserem vše, co vás ohrožuje na životě - tedy nepřátelské drony. Musíte si přitom dávat pozor, aby vás jejich střely nezasáhly, avšak zároveň si musíte pospíšit, protože jen tak se vám podaří nelehký úkol splnit. Ve chvíli, kdy všechny roboty zneškodníte, otevře se vám přístup (a heslo) do další úrovně. Těch je v Perfect Dark devět, z čehož jsou dvě "bossovské". V těch na rozdíl od ostatních nechodíte po zemi a nestřílíte do dronů, ale letíte ve své raketě a s nepřítelem si vyměňujete laserové navštívenky.
Ovládání hry je velice jednoduché a přijde vám během několika málo okamžiků do krve. Pohybujete se standardně pomocí šipek, střílíte stiskem Shiftu. Pokud chcete střílet v co největší frekvenci (např. v soubojích s bossy), nestačí bohužel klávesu držet, ale musíte ji mačkat co 
nejrychleji za sebou (že by laserový poloautomat? :o) ). To je sice trošku na škodu (ani ne tak vaši, ale klávesnice), ale lze to prominout. Na druhou stranu určitě oceníte i možnost pohybu a střelby šikmo, takže nejste pořád odkázáni jen na čtyři základní směry.
Hudební a zvukový doprovod a grafické zpracování plně odpovídá formě a žánru - tedy úrovni freeware. Co mne však velice mile překvapilo, byl příběh. Ne, že by měl zrovna románovou formu, ale nebojím se říci, že ve spojení s mezihrami je lepší, než u mnohých komerčních titulů. Jeho kvalita více než vyvažuje asi největší zápor tohoto titulu - jeho krátkost. Přeci jen není devět úrovní zrovna tím nejlepším, co bychom si mohli přát. Přesto Perfect Dark doporučuji - kdo si jej zahraje, neprohloupí.
