Pipiru: The Archer – cvičení lukostřelby
Ve fantasy se od dob Tolkienových objevuje celá řada stereotypů. Trpaslíci bývají zobrazováni s dvoubřitými sekerami, hobit se hodí jen k tomu, aby se z něj stal zlodějíček – a elfové si z bojových prostředků rozumí jen s dálkovými zbraněmi, přičemž na své milované dlouhé tisové luky nedají dopustit. Že s nimi umí neuvěřitelné kousky (sestřelit potmě jablko z hlavy padesát kroků vzdáleného spolubojovníka je z nich zdaleka nejprostší), to je všeobecně známo a bráno jako holý fakt, s nímž se nepolemizuje. Ani hra Pipiru neprezentuje elfy v jiném světle, spíše jen tak lehce nakukuje pod roušku toho, co se za mistrovskou dovedností lesních obyvatel v lukostřelbě skrývá. A není to nic překvapujícího, kdo se těšil na temné rituály, čarovné postupy výroby zbraní či namáčení šípů v krvi poražených zvířat a nepřátel za okultními účely, bude zklamán. Nic takového adepti na přijetí do elfích obranných komand neprovádějí. Jen trénují. I když, slůvko "jen" možná není tak docela na místě. Trénují totiž tvrdě a neúprosně, den po dni dřou svá těla a cvičí pevné držení luku, správné napětí tětivy a – neustále zpřesňují svůj odhad a nařizují biologická mířidla.
A právě poslednímu procesu se věnuje Pipiru: The Archer. Do rukou se hráči dostane mladíček Pipiru, jenž již zvládl základy lukostřelby a nyní musí zapracovat právě na onom odhadu a dobré mušce. Připraveny jsou pro něj čtyři série obtížných cvičení, v nichž musí vždy v drsném časovém limitu sestřílet všechna jablka či semínka rozmístěná v prostoru cvičiště. Přitom ale musí zachovat konstantní vzdálenost od cílů a pohyb je možná jen směrem vertikálním (Pipiru má krásná skřítkovská křídla). V plynulé cestě šípu k terči pak většinou brání i další překážky – točící se kolo větrného mlýna, sem a tam se pohupující obří břity seker, dřevěné zábrany, které je nicméně možné zničit zapálením šípu o vhodně postavenou pochodeň, a další. Počet šípů je sice neomezený, ale stejně se jedná o velice náročnou a adrenalinovou arkádu, neboť časový limit je už ze začátku nepříjemný a časem se jen zpřísňuje. Zvládnout všechny čtyři okruhy tréninku je tak opravdu nesnadné a rozhodně to několik desítek minut potrvá.
Audiovizuální zpracování hry je na vysoké úrovni. Je fakt, že objektů je ve hře vcelku málo, a tak si s nimi autoři mohli pohrát, nicméně i tak kreslená, roztomilá, ale přesto ne infantilní, grafika potěší, stejně jako příjemná hudba a zvukové efekty. Hratelnost je pak ze začátku velmi chytlavá a i když hra později poněkud ztrácí kouzlo a o slovo se hlásí frustrace z některých prakticky nedokončitelných úrovní, jen zlehka vyvážená motivací zlepšování se v odhadu a míření, neboť řada střel závisí prakticky jen a jen na náhodě, dá se označit za vhodného adepta ke stažení. Vlastně jde o ideální typ freewarovky – originální koncept, slušné technické provedení a krátkodobě kvalitní hratelnost – co chtít od oddechovky o pár megabajtech více?
The Last of Humans představuje: Nejhlasitější zombie v historii
Nemrtví v této akci jsou asi tak rychlí, jako zabržděný parní válec. Ale to této „hororové“ hře...
Smrt v REZ PLS není pro dvě kouzelnická nemehla překážkou
V této velice pěkné, ale technicky nedokonalé plošinovce vám nepomůže ukládání pozice, ale síla...
Crypt Worlds jsou ukázkou designérského génia a šílenství
Dohrání málokteré hry ve vás zanechá takovou duševní a mentální prázdnotu. A málokterá hra je tak...
King‘s Comfort, aneb, co dělá Norman Bates během dlouhých nocí
Zdánlivě liduprázdný motel je skvělé dějiště tradiční „vyvražďovačky“. Tohohle maniaka není tak...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!