Piškvorky - křížky versus kolečka

Česká předělávka klasické hry ze školních lavic, která vás okouzlí jednoduchou a stylovou grafikou. Když k tomu připočteme vysokou inteligenci počítačového protivníka, máme zde dalšího společníka pro dlouhé chvíle.

Tvorba her zdarma je pro mnohé testovací laboratoří vlastních dovedností, pro jiné splněním životního hráčského snu. Není zase tak neobvyklé, když se tvůrci komerčních titulů rozhodnou vysadit a vystřihnou si jen tak na vlastní pěst nějakou vedlejší freewarovou hříčku. Dnes vám však představujeme hru, kterou má na svědomí Daniel Dorotík, 3D grafik týmu Flash Software, autorů série Criss Cross či spoluautorů arkády Fuk. Za všeříkajícím názvem Piškvorky najdeme další české zpracování oblíbené školní kratochvíle. Na rozdíl od inovativního přístupu v Brutškvorkách se drží zaběhlých pravidel, vítězem se stává hráč, jenž svisle, vodorovně nebo diagonálně umístí pět křížků nebo koleček.

V poslední době mám nějaké papírové období. Slintám nad papírovými texturami, origami a už mám dost elektrických a metalických designů, jež klasiku nahradily i na zcela nevhodných místech. O to více mě potěšila jednoduchá a nádherná grafika v Piškvorkách. Autor použil reálnou texturu kostičkovaného papíru jako hrací plochu a i menu s linkovaným, ležérně vytrženým papírem sem dokonale zapadá. Pozadí s texturou dřeva dokresluje atmosféru školní lavice a prostředí přestávek či nudných hodin, jež se vždy staly živnou půdou piškvorek. 

Jednoduchost se projevuje i ve zpracování vlastního menu. Stačí pár kliků a jste ve hře. Nastavit si můžete obtížnost, hrát se dá proti počítači nebo s kamarádem. Bohužel chybí možnost multiplayeru. Zvolit si můžete i zda budete kreslit křížky nebo kolečka. Toto nastavení není pro samotnou hru sice nijak zásadní a víc vadí nemožnost zvolit si hráče, který bude začínat. Při hře s počítačem totiž vždy zahajujete hru vy. Po odehrané bitvě kliknete na tlačítko „smazat papír“ a jedete odznovu. Přidávat nějaké inovace do této hry by bylo jako pěst na oko, přesto stávající možnosti by šly decentně rozšířit. Zahajování je docela podstatné a třeba možnost pokračovat na stejné ploše i po výhře či prohře je častou modifikací pravidel. Přeci jenom byla škoda vždy po jednom zápase papír zahodit a často se pokračovalo doslova do posledního čtverečku. 

Ve hře chybí hudba a zvuky, díky čemuž má malou velikost, ale zvuk kreslící tužky si myslím o zapojení přímo říká. U logických her hraje významnou roli umělá inteligence. Sice nejsem žádný piškvorkový guru, ale je vidět, že zde je na značné úrovni a již při lehké obtížnosti jsem s počítačem doslova zápolil. Nebýt mého papírového období, nejspíš bych se rozmýšlel nad konečným hodnocením déle. Této verzi Piškvorek však nelze upřít perfektní zpracování, jež v sobě kombinuje účelnost, krásu a atmosféru své reálné předlohy. V doprovodu s promyšlenou AI je skvělou verzí pro hraní ve školní učebně, na pracovišti nebo třeba jen tak doma.