Poxie – skákající Pacman

Zkuste si představit zeleného Kocoura v botách, který pravděpodobně příliš dlouho hrál Pacmana. Vlezlo mu to na mozek a rozhodl se, že bude jako on. Jenom nebylo nikde poblíž bludiště a tak si musel vymyslet trochu jiná pravidla.

Poxie je zajímavou kombinací klasické skákavé plošinovky libovolného typu a Pacmana. V principu vychází z téměř neznámé hry Panic Vicious. Kdo neviděl, neuvěří, že něco takového může fungovat, ale funguje. V roli již zmiňovaného zeleného Kocoura v botách se snažíte proskákat co největším počtem levelů, které se skládají z různě rozmístěných plošinek, a získat tak co nejvyšší skóre. K úspěšnému zakončení každé úrovně musí kocour sníst všechny potraviny ze všech plošin (ano, jablka, hrušky, nebo i kuřecí stehna zde nahradila ty malé Pacmanovské tečky). To by bylo příliš jednoduché a tak vám život znepříjemňuje hned několik záludností. Zaprvé jsou to všudypřítomné potvůrky. Vypadají jako hnědé kočky, nebo jsou neidentifikovatelného živočišného druhu, ale vždy mají jen jediný cíl. Dohnat vás a kopnut přímo pod ocas. To potom vyjeknete, spadnete a ztratíte drahocenný život. Ty máte, přesto že jste kocour, jen tři. A to je někdy zatraceně málo. Druhou záludností je fakt, že přestože se jedná o plošinovku, nemůžete vlastní silou skákat. Takže vlastně jen jdete a padáte níž a níž a pokud chcete zpět, musíte dojít nebo spadnout na odrazovou plošku, která vás vymrští až úplně nahoru. Ale musíte si pečlivě rozmyslet kam chcete, protože na jakékoli patro lze vstoupit jen cestou vzhůru. Jakmile začnete padat, můžete se jen kochat výhledem. Protože v letu vám nepřátelé neublíží, zdálo by se, že je taková odrazová ploška skvělým místem pro odpočinek. To by byl smrtelný omyl. Každým skokem jí totiž poškodíte a po třetím skoku vás jednoduše zabije. Poškozenou plošku opravíte je tak, že skočíte na jinou. Poslední co vás ohrožuje je prostě jen velikost hrací plochy. Ta je na výšku větší než herní obrazovka a hra skroluje. To znamená, že nikdy nevíte, jestli dvě patra pod vámi nesedí potvorák a nečeká na vás.

Co Poxie nabízí kromě neotřelého principu? Především tři různé světy, každý o dvou levelech. To je na tři života až až. Pokud by se vám to zdálo málo, můžete si zvolit ze třech rychlostí hry. Pomalá je dobrá jen pro seznámení s hrou, ale ostatní dvě jsou plnohodnotným nastavením obtížnosti. Také na vás čeká šest druhů nepřátel, kteří se liší rychlostí, i způsobem lovu. Hra také nabízí kreslenou grafiku, bohužel jen s rozlišením 320x200. Na tom nic nevylepší ani fakt, že si můžete vybrat mezi hrou v okně a fullscreenem. Naopak potěší přítomnost zvuků a hudby. Pokud to mám shrnout, pak je Poxie sice zábavná, ale trochu krátká hříčka. Na druhou stranu jasná volba pro všechny příznivce starého dobrého Pacmana.