Asi nejčastější možností, kterak se mohou tvůrci nezávislých her na scéně trochu zviditelnit a ještě navíc také něco hodnotného vyhrát, jsou rychlosoutěže pořádané serverem České Hry a Gamecode (přičemž druhý zmiňovaný již, jak se zdá, přestal fungovat). Vedle tradičních rychlosoutěží přišli administrátoři Českých Her s revoluční myšlenkou, jíž bylo uspořádání dlouhodobější soutěže, kde by spíše než o celkový dojem ze hry šlo o samotné nápady a inovativnost. Prvním tématem se stal útěk, což je pojem dosti široký, tudíž se není čemu divit, že se v době uzávěrky sešlo několik velmi odlišných dílek. Jediným zástupcem adventurního žánru se pak stala prvotina týmu Camera Obscura, zajímavá interaktivní pohádka Pravidla Hmoty. Jak je patrné ze samotných obrázků, nejedná se o klasické 2D ručně kreslené či mnohdy dosti nevkusné a statické 2D renderované zpracování. Vše okolo, hlavním hrdinou počínaje, je totiž vytvořeno z plastelíny. 
Samotný hlavní hrdina působí na první pohled dosti podivně a to je také jeho obrovské trápení. Mnozí odhadují, že se jedná o pouhou špínu, původcem jeho podivného vzhledu jsou však rodiče, neboť byli každý z nich jiné barvy, což není příliš obvyklé. A tak se náš panáček z plastelíny pouští do světa, aby zjistil všechna tajemství hmoty.
Dobrodružství začíná v malé knihovně sestávající se z několika obrovských knih a pár panáčků, kteří si hned na první pohled nehledě na vaši přítomnost žijí svůj život. Čile si povídají, pohybují se a to bez toho, abyste se snad pokusili o jakoukoli interakci, což se ve většině vesměs statických adventur nevidí.
Jinak se však jedná o vesměs klasické adventurní dobrodružství, které ale 
co do obtížnosti patří k těm jednodušším. Vesměs se totiž setkáte pouze s minimem kombinování předmětů. To však bylo z části nahrazeno zajímavými logickými mezihrami, mezi něž patří kupříkladu určování souhvězdí, kde musíte prokázat své znalosti v oblastí hvězd a vesmíru. K dispozici tedy dostanete mapu hvězd a obrázky čtyř souhvězdí, které je třeba správně zaznačit. Nemusíte se však bát, rozestavení puntíků vám dostatečně poradí.
Po grafické stránce takřka není co hře vytknout. Chvílemi budete mít bezpochyby pocit, že sledujete krátký interaktivní filmeček, do jehož děje však můžete, respektive musíte, zasahovat. Neříkám, že musí styl pojetí herního prostředí sednout každému, mně osobně se však Tajemství hmoty velice líbilo, ačkoliv na náročnosti mohli autoři rozhodně přidat.
