Pusci - skoč, posuň, hraj!

Skočit, preskočit, posunout. Takto by se dala úplně jednoduše popsat dnešní hra, která je opravdu povedená. Zajímává vás o jakou hru jde a co je jejím principem? To všechno se dozvíte v naší recenzi.

Je spousta titulů, které mají něco do sebe. Ať už je to grafika, hratelnost, hudba či zvuk. Jednou z těchto her je i Pusci od herního týmu Miya. Zajímá vás, co je na ní tak výjimečného?

Když jsem spustil tento titul, vybafly na mě znaky podobající se těm japonským a já si řekl, že to bude další tuctová hra pocházející ze země vycházejícího slunce. Po chvilce hraní jsem zjistil, že jsem se mýlil, protože tato hra vám nabídne více, než od ní čekáte. První co se objeví po spuštění hry je asi tak jako v každé hře menu. Toto je poměrně zmatené, protože jak už jsem zmínil, hra je obsahuje japonské znaky. Naštěstí orientace zde není problém, zřejmě je to tím, že instinkt člověka pokud chce začít hrát je stisknout první tlačítko, které je vám nabídnuto. Učinil jsem a po stisknutí tlačítka se mi zobrazila velká mapa se spoustou lokací. Hra vás automaticky hodí do jedné z nich, konkrétně jde o jakýsi ze světa hub.

Zde začínáte s postavou, která je kreslena opravdu jednoduše a vaším ukolem je dostat se nějakým způsobem k červené vlajce, která je umístěna na nějaké plošině či rampě. V tom vám většinou brání nějací nepřátelé, v prvních levelech je to houba, kterou nejednou využijete k tomu, abyste se dostali k již zmiňované vlajce, ale také to jsou ruzná tlačítka, která z ničeho nic odkryjí nějakou tu plošinu. Toto je princip hry, která se řídí kouzlem jednoduchosti. A ta se v tomto směru opravdu vyplácí, protože hra jde v zabalené podobě pod jeden megabajt a to se v dnešní době, kdy většina uživatelů má stále ještě modem, náramně cení.

Asi si teď řeknete, že je to sice hezké, ale může být hra vzhledem k této velikosti rozsáhlá a alespoň trochu hratelná? Já vás ujištuji, že ano. Hra má totiž něco kolem 7 rozdílných lokací, jmenujme například jeskyně, vodopády a spoustu dalších a každá z nich má průměrně 5 kol. Když si tato čísla vynásobíte mezi sebou, vyjde vám na freewarovku opravdu slušná rozsáhlost. Také se mi líbila postupně narůstající obtížnost hry, kdy v prvních levelech je to jak se říká brnkačka, ale po nějaké době hraní už je hra místy obtížná a dá vám zabrat. Nejde ani tolik o nepřátele, které není problém obejít, ale spíše o to, že hra je napůl hopsačka a napůl logická hra podobná slovenskému Quadraxu. Úkoly nejsou tak tuhé, ale jakmile přesunete nějaký kámen tam, kam nemáte, můžete hrát level znova.

Jak už jsem zmiňoval, hra není opravdu jen o grafice, ale především o hratelnosti, čili její zpracování není na nějaké extra vysoké úrovni, avšak když vezmu v úvahu velikost hry, byla by tak odpovídající. Obzvláště se mi líbily animace hlavního hrdiny, které jsou sice jednoduché, ale jsou opravdu roztomilé. Autoři mysleli i dokonce na zvuky, které jsou ve hře opravdu dobré. I když zde nejde o nějaké promakané zvukové efekty, k tomuto typu her se hodí.

Jak už to bývá, každá hra má své minusy a ani tato hra se tomuhle pravidlu nevyhýbá. I když zde nejde o nic závažného, přeci jenom někomu to může vadit. Je to malá zásoba midi melodií. Místy vám to může lézt opravdu na nervy, ale stačí jen vypnout reproduktory a vše je ok :o). Vzhledem k velikosti hry však tyto věci chápu a kdybych byl na místě autorů, řešil bych to pravděpodobně stejně.

Hru Pusci doporučuji těm, kteří neradi stahují velké soubory a chtějí si zahrát nějakou tu dobrou freewarovku, kterých je opravdu málo. I když někomu nemusí sednout stylem, myslím, že většině hračům se bude líbit a velice rádi si ji zahrají.