Race Walking 3D - zachraňte holčičku

Dám vám hádanku. Malá japonská holčička je uvězněna ve světě plném krabic, sněhuláků a kaktusů. Kolem okolo není nic jiného než nekonečná propast. Schválně kdo se ocitne v roli chrabrého průvodce těmito končinami? No ano, budeš to právě ty, bezejmenný hrdino!

Než se vrhneme k samotnému popisu dnes recenzované hry, nezaškodí se podívat zpět do historie a vyhrabat z propadlišť dějin hru, která jistě do určité míry ovlivnila dnes recenzovanou freewarovku, ne-li snad byla totálním předobrazem. Znalcům se po letmém pohledu na obrázky vybaví šťavič mozkových závitů – Kurushi. Tato mnohými zatracovaná božárna vznikla v roce 1997 a cílem v ní bylo zničit lavinu kamenů, jenž se na vás valily a to v co nejkratším počtu tahů. Kolem dokola obrovského betonového bloku, na kterém se celý tento děj odehrával byla černočerná tma, jakýkoli chybný krok tedy znamenal buď pád do bezedných hlubin anebo srolování do úhledné palačinky.

Race Walking 3D se Kurushi ve velké míře věci podobá. Okolo herní plochy se rozprostírá propast dostatečně hluboká na to, aby se na jejím dně z vaší roztomilé holčičky, kterou budete mít tu čest ovládat stala neforemná placka. Místo rolujících kostek nyní budete mít tu čest se statickými kvádry, které budete muset v co nejkratším čase překonat/přeskákat/oběhnout, abyste se dostali ke kýženému cíli, jenž je symbolizován červenou platformou s výrazným nápisem EXIT. Jakákoliv chyba se trestá nekompromisním opakováním levelu. A zde narážíme na první vážný nedostatek. Totiž to, že zde chybí provázání jednotlivých úrovní. Ihned na začátku si tak můžete zvolit zda se vrhnete na jednoduchoučkou úroveň první, anebo si mazácky zvolíte procházku labyrintem hrůzy a výkřiků zoufalství v levelu posledním. Sice to může být bráno jako výhoda, nicméně jednoduchý systém postupného otevírání by hře jen a jen prospěl.

Grafická stránka stojí rozhodně za povšimnutí. Některá prostředí jsou dechberoucně hezká, animace hlavní postavy je vyvedena velice přesvědčivě. Krok, jenž postupně přechází v běh, po přejití zrychlující plošinky ve zběsilý úprk a nakonec zastavení smykem (zřejmě speciální podrážky), to v lepším případě, nebo vyhlídkový let balonem. Sice zadarmo, ale taky bez balonu. Prostředí se mění se vzrůstajícím pořadovým číslem levelu. Možná vám to po nějaké chvíli (v závislosti na vašich úspěších) přijde jako skákání z pohádky do pohádky, ale vězte, že právě díky tomuto elementu se nezačne vkrádat mrška nuda. Ozvučení je kvalitní. Muzika zní dostatečně šíleně, aby se neomrzela, rovněž obyčejné zvuky (při výskoku, potvrzení v menu) nechybí.

Finální verdikt hovoří jednoznačně příznivě. Na pokoření čeká celkem 60 levelů ve dvou modech, čili zábava na hodně dlouhou dobu. Pokud si rádi lámete hlavu nad logickými problémy a nevadí vám skákání přes plošinky, neváhejte a stahujte.